Vlna č. 100 predstavuje jubilejný, stý ročník tohto kultúrno-umenie zameraného magazínu, ktorý spojil reprodukčné vizuálne formy s literárnymi a esejistickými dielami. V číselnej kompozícii nájdeš rozmanité texty od redaktorov až po prekladateľov, reflektujúce široké spektrum tém, kultúrnych otázok a súčasných javov:

• Editorál od redakcie, ktoré slúži ako úvodné orchester pre celé číslo.

• Komiks od Barbory Biskupovej.

• Anketa s otázkou „Čo pre vás znamená/-al časopis Vlna?“ — vstup čitateľov do dialógu s magazínom.

• Cestopisné, kultúrne a kritické esejistické texty, napríklad „Niekoľko dní v Kataníi“ (Lorcan Finnegan, preklad Mária Modrovich), či „Socializmus alebo barbarstvo. Poznámky ku koncu patriarchátu“ od Rytsa Moneta (preklad Stanislav Vallo).

• Poezia a súčasná katalánska tvorba – texty od Cèlie Nolly, Joana Carnicera, Joana Torrenta, s prekladmi Evy Lalkovičovej a úvodom Petra Šuleja.

• Eseje a reportáže: „Uprostred bitevného poľa“ (Jen Kratochvil), „Alek O. Vlny“ (Alek O., preklad Petra Feriancová), či séria o 60. bienále umenia v Benátkach – „Všade si len cudzincem“ (Lucia Gavulová).

• Hlbšie kritické pohľady: „Problém je hlbší“ (Francesco Gavieri, preklad Mária Modrovich).

• Rozhovor medzi Petrou Feriancovou, Petrou Fornayovou a Máriou Modrovich – ocenený „stále prebiehajúci dialóg“ – reflektuje tvorbu a reflexiu v priamom stretnutí.
• a mnoho ďalšieho.

Najnovšie vydanie filmového časopisu prináša bohatý výber tém z českého aj svetového filmu. Nájdete tu reflexiu MFF Karlovy Vary, rozhovor s Martinom Duškom či texty o filme The Noah, seriáli The Last of Us a hre Indiana Jones and The Great Circle.

Hlavná tematická časť sa venuje aktuálnemu stavu českého filmu – od podmienok scenáristov a scenáristiek, cez nerovnosti na trhu autorskej práce, až po zastúpenie žien v kinematografii a situáciu v českej animácii. Nechýbajú recenzie, esej o hudbe vo videohrách, pohľad na dokument The Settlers a úvahy o autentickosti a absurdite vo filme.

Obsahovo bohaté číslo pre všetkých, ktorí chcú rozumieť nielen filmom, ale aj prostrediu, v ktorom vznikajú.

Druhé letošní číslo přichází s velmi pestrou nabídkou textů, např. o indické režisérce P. Kapadii, jejíž celovečerní debut “Záblesky naděje” je k vidění i v českých kinech. Další texty se věnují W. Andersonovi, žánrovému slovenskému filmu nebo filmům závodním. Rozhovor jsme tentokrát vedli s kubánským režisérem Davidem Bimem. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Operace Black Bag, Surfař, Záblesky naděje, Fénické spiknutí a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o dějinách české scenáristiky nebo o tom, jak lze myslet média. V závěru čísla představujeme materiály z nového snímku Zuzany Kirchnerové “Karavan”.

V novom čísle Cinepur nájdete aj: Seriál Odloučení, Kamera-pero Jan Saska, Talent M.M.Kochová, Hudba ve filmech Andrew Arnold, Končí film, končí všetchno, Trilogie o Alexovi, Pařížská flâneuse, Pola X a Annete v detailu.

První číslo Filmu a doby roku 2025 přináší již tradičně pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například analytický pohled na filmy Roberta Eggerse nebo na adaptace Tolkienova Pána prstenů. Překladové texty se zaměřují na kanadskou režisérku Barbaru Sternberg. Rozhovor jsme tentokrát vedli s litevskou režisérkou Saule Bliuvaite a s umělkyní Magdalenou Kašparovou. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Nosferatu, Brutalista, Ptáče a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o historii animace ve zlínských ateliérech (Lidé – práce – animace) a o monografii Michela Chiona “Audio-vize. Zvuk a obraz ve filmu”. V závěru čísla představujeme koncept nového snímku Filipa Diviaka “Otis”.

Poslední číslo roku 2024 je zaměřeno na výrazné osobnosti světové kinematografie: Mohammad Rasoulof, Lisandro Alonso, Jean Eustache nebo Alain Guiraudie; vybrané překladové texty sledují podobnou trajektorii. Rozhovory jsme vedli s režisérkou, výtvarnicí a animátorkou Kristinou Dufkovou (Život k sežrání, 2024) a s dvojicí režisérů Petrem Kazdou a Tomášem Weinrebem (Já, Olga Hepnarová, 2016 nebo nejnověji Nikdo mě nemá rád, 2024). Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Semínko posvátného fíkovníku, Rok vdovy, Anora, Nikdo mě nemá rád a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o Snech a apokalypse Francise F. Coppoly. V závěru čísla publikujeme ukázku ze scénáře nového projektu Petra Kazdy a Tomáše Weinreba “Les”.

Třetí číslo nabízí dva pohledy Jaromíra Blažejovského na obě soutěže MFF Karlovy Vary. Další texty se např. věnují filmům Kláry Tasovské nebo Seana Bakera (mj. čerstvého držitele Zlaté palmy z festivalu v Cannes za svůj film Anora). Překladové texty se zaměřují osobnost francouzského režiséra Jacquese Tourneura. Rozhovor jsme vedli s íránským režisérem Mohammadem Alím Tálebím, který aktuálně žije v Bratislavě. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Past, Mord, Až na věky, Ještě nejsem, kým chci být a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o knihách Česká loutka mezi divadlem, filmem a televizí nebo o slovenském filmu v období druhé světové války. V závěru čísla publikujeme text Kryštofa Kočtáře „Klíč na prahu prachu“: Náš očistec a čí fotografie?