První číslo Filmu a doby roku 2025 přináší již tradičně pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například analytický pohled na filmy Roberta Eggerse nebo na adaptace Tolkienova Pána prstenů. Překladové texty se zaměřují na kanadskou režisérku Barbaru Sternberg. Rozhovor jsme tentokrát vedli s litevskou režisérkou Saule Bliuvaite a s umělkyní Magdalenou Kašparovou. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Nosferatu, Brutalista, Ptáče a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o historii animace ve zlínských ateliérech (Lidé – práce – animace) a o monografii Michela Chiona “Audio-vize. Zvuk a obraz ve filmu”. V závěru čísla představujeme koncept nového snímku Filipa Diviaka “Otis”.

Poslední číslo roku 2024 je zaměřeno na výrazné osobnosti světové kinematografie: Mohammad Rasoulof, Lisandro Alonso, Jean Eustache nebo Alain Guiraudie; vybrané překladové texty sledují podobnou trajektorii. Rozhovory jsme vedli s režisérkou, výtvarnicí a animátorkou Kristinou Dufkovou (Život k sežrání, 2024) a s dvojicí režisérů Petrem Kazdou a Tomášem Weinrebem (Já, Olga Hepnarová, 2016 nebo nejnověji Nikdo mě nemá rád, 2024). Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Semínko posvátného fíkovníku, Rok vdovy, Anora, Nikdo mě nemá rád a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o Snech a apokalypse Francise F. Coppoly. V závěru čísla publikujeme ukázku ze scénáře nového projektu Petra Kazdy a Tomáše Weinreba “Les”.

Třetí číslo nabízí dva pohledy Jaromíra Blažejovského na obě soutěže MFF Karlovy Vary. Další texty se např. věnují filmům Kláry Tasovské nebo Seana Bakera (mj. čerstvého držitele Zlaté palmy z festivalu v Cannes za svůj film Anora). Překladové texty se zaměřují osobnost francouzského režiséra Jacquese Tourneura. Rozhovor jsme vedli s íránským režisérem Mohammadem Alím Tálebím, který aktuálně žije v Bratislavě. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Past, Mord, Až na věky, Ještě nejsem, kým chci být a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o knihách Česká loutka mezi divadlem, filmem a televizí nebo o slovenském filmu v období druhé světové války. V závěru čísla publikujeme text Kryštofa Kočtáře „Klíč na prahu prachu“: Náš očistec a čí fotografie?

Kniha "Dvaja na ceste" od Mariána Pauera je silným príbehom o ceste, ktorá symbolizuje nielen fyzické putovanie, ale aj cestu životom, plnú osobných skúšok, rozhodnutí a hľadania zmyslu. Príbeh sleduje dvoch hlavných protagonistov, ktorí sa vydávajú na spoločnú cestu, ktorá sa stáva metaforou ich vlastného rastu, vzťahov a konfrontácie s minulými rozhodnutiami. Pauer vo svojej knihe zručne preplieta momenty introspekcie s dynamickým dejom, čím vytvára príbeh, ktorý nielen rozpráva, ale aj vyzýva čitateľa na zamyslenie sa nad vlastnými životnými voľbami. Kniha sa venuje témam priateľstva, lásky, osamelosti a hľadania osobnej identity v modernom svete. Súčasťou príbehu je aj intenzívna atmosféra, ktorá vás vtiahne do dejiska a umožní vám prežiť každý krok postáv, od chvíľ odpočinku až po náročné rozhodnutia, ktoré ich ovplyvnia. "Dvaja na ceste" je knihou o zdieľaní skúseností, o ceste, ktorú nikdy nekráčame úplne sami, a o sile, ktorú môžeme čerpať z druhých, aj keď sa zdá, že sme na vlastnej ceste k zmyslu života.

Hlavní téma: Erotika editorial Editorial 158 Jindřiška Bláhová / report Transformace ženské identity / Berlinale 2025 Kamila Dolotina / Až příliš úzké perspektivy? / Berlinale pod novým uměleckým vedením Vojtěch Kočárník / zoom Dinosauři a posthumanismus / Kontinental ´25 Kamila Dolotina / flashback Posedlost pohybem / Já, ty, ony… Lukáš Skupa / portrét Neproniknutelný a nesmiřitelný / Kariéra Gena Hackmana Antonín Tesař / kamera-pero Čeho se film zmocňovat nemá / Petr Hátle Petr Hátle / seriál Bezelstná dokonalost / Cobra Kai Martin Svoboda / videohra Velké dějiny očima kováře / Kingdom Come Deliverance II Martin Pleštil / mimo kino „Umění nezastavíte, mamrdi!“/ Grand Theft Hamlet Petra Chaloupková / soundtrack Všežravý muzikál a sonická krajina / Hudební kategorie letošních Oscarů Štěpán Šanda / český talent Křehkost dívčích světů na pozadí hororu / Viktorie Novotná Martin Pleštil / kritika Trocha komedie Pong Džun-hoa zabije / Mickey 17 Dan Krátký Kdo si může dovolit konat dobro?

Medzinárodný festival populárnej hudby Bratislavská lýra bol v časoch "železnej opony" jedným z najprestížnejších európskych pódií autorskej piesne. Od svojho vzniku v roku 1966 až po Nežnú revolúciu dokázal vzkriesiť takmer nejestvujúcu scénu populárnej hudby, spájal oba národy a ľuďom v Československu prinášal nádej na lepší život.

Na otázku „co je nového ve společnosti“ odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás? Žijeme v době, ve které se často skloňují slova krize a rozpad společnosti. Je zřejmé, že dnes nám klíče k vlastní identitě poskytují drobnější věci – například taková molekula adrenalinu. Ten se stal biochemickou celebritou, pojítkem kmenů těch, kteří vyhledávají extrémní zážitky a jdou za hranu všednosti. Jak dnešní sociologie zkoumá podobné kulturní fenomény? Co se můžeme dozvědět o společnosti díky studiu nudy nebo diska?