322

Komediálne ladený príbeh kamarátok, ktoré sa dostanú do problémov pre „nevinný“ žart, patrí k významným dielam slovenskej kinematografie. Päť dievčat je obvinených z podpísania zmluvy s diablom, v ktorej sa zaviazali zbaviť panenstva ešte pred maturitou. Vtipné filmové dielko s nadhľadom zobrazuje nedorozumenia medzi ženami a ich potenciálnymi milencami. Erotické scény nemali v tej dobe v našej kinematografii obdobu a aj moderný jazyk naivných herečiek či výstupy proti socialistickej morálke potvrdzujú, že éra 60. rokov bola naozaj uvoľnená.

Film zachycuje tragický příběh stárnoucí pradleny, z jejíž dřiny žije prostopášný manžel – násilník a alkoholik. Psychologické drama se sociálními motivy, jež námětově čerpá ze Zolova románu Zabiják, reprezentuje rozvinutým filmovým jazykem s progresivními montážními postupy a důrazem na symbolickou funkci detailu vrcholnou éru němé kinematografie.

Píše se rok 1888 a nacházíme se ve francouzské kolonii v Africe. Poručík Servadac se zamiluje do nádherné Italky Angeliky, která ho zachrání před utonutím. Dříve než jí však stihne vyznat lásku, proletí velmi blízko Země obrovská kometa. Svou přitažlivostí odtrhne od naší planety malou oblast a to právě tu, na které se nacházejí naši hrdinové. Servadac a Angelika se tak řítí vesmírem neznámo kam, společně s vojenskou posádkou francouzské pevnosti, španělskou lodí a africkým městem s jeho obyvateli. Přestože je malá skupina lidí na kometě docela sama, spory o moc mezi znesvářenými národy ale pokračují …

Mozaika osudů obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje. Civilně natočené dílo, ovlivněné italským neorealismem, vypráví příběhy několika obyčejných lidí, kteří se ocitli ve složité životní situaci. Jeden z prvních společných filmů proslulé režisérské dvojice Ján Kadár – Elmar Klos, natočený podle scénáře Ludvíka Aškenazyho.

V červenci 1917 se u ukrajinského Zborova odehrála bitva, v níž českoslovenští legionáři poprvé bojovali jako armádní jednotka. Velkolepé historické drama Zborov zachycuje prostřednictvím osudů několika postav události, které bitvě předcházely, jakož i samotnou válečnou vřavu.

Slavný filmařský pokus Vladislava Vančury, jenž využil námětu Ivana Olbrachta, se odehrává na někdejší Podkarpatské Rusi a zachycuje nejen bídu a zaostalost, ale také kypící vášně, vedoucí k nenapravitelným činům. Režisér se pokusil začlenit dobové novátorské postupy, zvláště příběh zbavit zbytečné sentimentality, opíral se naprosto neznámé tváře, které navíc mluvily téměř nesrozumitelným dialektem. Pokusil se rozkrýt složité předivo citového rozpoložení, kterým hlavní hrdinka prochází, dokonce se odvážil akcentovat na počátku 30. let odvážné erotické prvky. Ambiciózní dílo, natočené mimo velké výrobny, však narazilo na nezájem publika, možná zaviněný i sníženou jazykovou srozumitelností. Snímek Marijka nevěrnice ocenili na italském mezinárndním festivalu IL CINEMA RITROVATO DVD AWARDS v roce 2010 jako BEST REDISCOVERY OF A FORGOTTEN FILM (nejlepší znovuobjevený archivní film). Níže si můžete prohlédnout, jak toto ocenění vypadá a také tiskovou zprávu v anglickém jazyce.