Případ pro začínajíciho kata: Případ pro začínajícího kata je originální směsí absurdity, černého humoru, symbolů, satiry, ironie a grotesknosti. Lemuel Gulliver se dostane do tajemného kraje Balnibarbi, jehož hlavní město Laputa se odedávna vznáší ve vzduchu, aniž by to Balnibarbané věděli. Gulliver se do Laputy dostane dlouhým komínem a vrací se do Balnibarbi zvěstovat všem pravdu. Jeho odhalení však bere lidem ideály. Postava k podpírání: Středometrážní hraný film jeho autor charakterizoval jako kafkovské zobrazení absurdních situací, související s obdobím kultu, jehož zvrhlost jsme si nedokázali uvědomovat." Slavné podobenství o půjčovně koček je jízlivou úvahou na tehdy aktuální morálně společenské téma. Na malé ploše s minimem dialogů byla na okamžik jakoby poodhrnuta opona, aby se na chvíli odhalil stav zhypnotizované společnosti.

Nejznámější filmová adaptace satirického románu Jaroslava Haška v sobě spojuje nadčasový lidový humor a břitkou ironii, jež necílí zdaleka jen na nesmyslnost válečné mašinerie. Svérázného hrdinu, který se pro horlivé plnění příkazů nadřízených stává pohromou pro své okolí, ztvárnil ve filmu, vizuálně inspirovaném knižními ilustracemi Josefa Lady, nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. Rozložení děje do dvoudílného cyklu (druhý díl Poslušně hlásím byl uveden o rok později) umožnilo Karlu Steklému co nejvěrněji převést literární předlohu na plátno.

Filmový muzikál z prostredia chmeľovej brigády vznikol pred 53 rokmi, ale na jeho humore a pesničkách vyrástli celé generácie divákov. Najpríťažlivejšie je rebelantstvo hlavných hrdinov, nadčasová irónia a svižné pesničky. Autorský tím vysiela do boja o právo na lásku navonok nesúrodú dvojicu – intelektuálskeho čudáka Filipa a pôvabnú, praktickú Hanku. Protihráčom zamilovaných spolužiakov sa stáva pragmatický konformista Honza a nedobrovoľnou „sudkyňou" previnilcov profesorka prezývaná Jana Ámosa. Uvoľnená atmosféra polovice šesťdesiatych rokov umožnila tvorcom s režisérom Ladislavom Rychmanom na čele vyvážiť témy morálky a generačného konfliktu satirickým podtextom. Dejovú líniu obohatenú tanečnými číslami a piesňami, z ktorých mnohé takpovediac zľudoveli, rámcuje trojica gitaristov v úlohe symbolických sprievodcov.

Nick Carter, slavný americký detektiv, který je vždy ve střehu, přijíždí do malebné Prahy, aby vyřešil záhadné zmizení. Za doprovodu komisaře Ledviny poznává krásy okolí, točené pivo, klobásky, olomoucké syrečky a fackovací kulturu. Společně přichází na stopu nejzáhadnějšímu zločinci 20. století, přezdívanému Zahradník a vyřeší tak případ na Mozarta citlivé Adély. Groteskně laděný film Adéla ještě nevečeřela vábí diváka do barvitého skleníku animace a na sebevědomou parodii brakových detektivek. Divák vjede po naturalistickém mlaskajícím jazyku až do jícnu růžovofialové chapadlové Adély. Práce výtvarníka-animátora je brilantní. Herce, jimž v očích světélkuje okouzlení z natáčení tohoto filmu-hry, vede režisér přesně v poloze filmu, plošně a stylizovaně. Žánrová a profesionální čistota Adély je opravdu vzácná.

Jeden z najslávnejších českých sci-fi filmov bol inšpirovaný predlohou poľského spisovateľa Stanisława Lema Obłok Magellana (v slovenskom preklade Denník z vesmíru, v českom K mrakům Magellanovým). – Je druhá polovica 22. storočia a kozmická loď Ikarie XB 1 putuje k Alfe Centauri, kde má jej posádka, tvorená vedeckými kapacitami z rôznych odborov, preskúmať mimozemské formy života. Ďaleko od našej slnečnej sústavy je posádka vystavená neznámym, nepredstaviteľným hrozbám, no nesie si so sebou aj mnoho všedných ľudských starostí a radostí. Kališove čiernobiele obrazy v širokouhlom formáte, Liškova novátorská elektronická hudba a presvedčivé kulisy i kostýmy vytvárajú štylisticky vycibrený fiktívny svet ďalekej budúcnosti. Civilné výkony českej hereckej elity mu zas dodávajú nečakanú prirodzenosť a psychologický rozmer

Bíla nemoc Do jakési země, jejíž národ je plamennými projevy diktátora právě úspěšně přesvědčován o své nadřazenosti a oprávněnosti vojenské expanze, se rozšířil bacil silně destruktivní formy malomocenství. Je nazýván morbus Tshengi nebo lidově „bílá nemoc“. Krakatit Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.

Čas královského bálu, kouzelných oříšků a ztraceného střevíčku, to je jen zlomek atributů proslaveného filmu, který se stal nejen pro svou zimní atmosféru emblematickým vánočním snímkem… Divácky oblíbený film Tři oříšky pro Popelku natočený podle scénáře Františka Pavlíčka vznikl v koprodukci tehdejší Německé demokratické republiky s Československem. Moderní zpracování, humorný nadhled a půvabné herecké obsazení si podmanilo široké publikum, domácí i to mezinárodní. Film se po více než čtyřech desítkách let od svého vzniku dočkal své digitálně restaurované podoby, díky kterému jej můžete vidět a slyšet tak, jako diváci v době jeho prvního uvedení v roce 1973. Digitální restaurování pod dohledem Národního filmového archivu bylo podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancováno Ministerstvem kultury České republiky. Partnery projektu byly Norská národní knihovna a CESNET.

Psychologické drama sleduje příběh dvou stenotypistek, které po týdnu monotónní kancelářské práce hledají o sobotním večeru únik z každodenního stereotypu. První zvukový film Gustava Machatého propojuje realismus s poetickým viděním všedního městského života a odvážně experimentuje s využitím zvuku v rámci moderního filmového jazyka. Na svoji dobu tematicky i stylově progresivní film, podbarvený jazzovými melodiemi Jaroslava Ježka, vznikl podle námětu Vítězslava Nezvala. BR obsahuje řadu zajímavých bonusů, včetně slavného filmu Alexandera Hackenschmieda Bezúčelná procházka (1931).

Film zachycuje tragický příběh stárnoucí pradleny, z jejíž dřiny žije prostopášný manžel – násilník a alkoholik. Psychologické drama se sociálními motivy, jež námětově čerpá ze Zolova románu Zabiják, reprezentuje rozvinutým filmovým jazykem s progresivními montážními postupy a důrazem na symbolickou funkci detailu vrcholnou éru němé kinematografie.