V prvom čísle roku 2021 sa dozviete niečo viac o najlepších filmoch roku 2020. Portrét Karla Vachka. Témou čísla je americký režisér David Fincher.

Z podzimu pak na začátek dubna příštího roku, který ale nemusí být vůbec jako termín jistý. Agent 007 tak se zavřenými globálními kiny visí ve vzduchu a čeká. Kdy se kina otevřou a zda se jich otevře tolik a na tak podstatných trzích, aby studio dalo velkofilmu, pro nějž je premiéra v kinech zásadní nejen finančně, ale i z hlediska vytváření identity události, zelenou. Naopak nečekají filmy studia Warner Bros. To minulý týden oznámilo, že všech sedmnáct snímků naplánovaných do kin v roce 2021 – mezi nimi například Duna nebo čtvrté pokračování Matrixu – uvede zároveň v kinech a on-line na platformě HBO Max (logicky, protože WB je součástí stejné multimediální korporace).

Festivalům se věnuje i text debutujícího režiséra Šimona Holého ve zmíněné rubrice Kamera-pero. Nabízí vhled to úvah režiséra-producenta v jedné osobě, který svůj film vyrobil svépomocí bez peněz a asistence fondů či televize a jeho buducnost spojoval logicky vzhledem k hybridní formě i tématu hlavně s festivaly, o kterých teď netuší, zda se budou konat.

Pátého října uplyne pět let od smrti belgické režisérky Chantal Akerman považované za jednu „z nejvýznamnějších představitelek ženského filmu, ale i za předchůdkyni žánru pomalé kinematografie a neúnavnou experimentátorku“, slovy Nikoly Krutilové v režisérčině portrétu. Berte ho i jako předvoj k tématu celého čísla Film a feminismus.

Téma čísla: Kinematografie Hongkongu

V tomto čísle mimo jiné najdete... Víc než westernová revize / First Cow (Ondřej Pavlík, zoom) • Příběhy obyčejného autorství / Petr Zelenka (Martin Svoboda, portrét) • Ženský film stokrát znovu a lépe (Petra Chaloupková, mimo kino) • Hororové nedochůdče / Další jehňátko (Jarmila Křenková, kritika) • Naděje, se kterou se dá začít znovu / Do poslední kapky krve (Antonín Tesař, flashback) • Kniha o Pavlovi a Daně (Stanislava Přádná, kniha) • a další.

V najnovšom čísle Cinepur #129 je temou Debut. Dočítate sa okrem iného niečo o debutantoch v strednej Európe, horore ako vstupnom žánri, o gender stereotypoch v českom filme. Nájdete v ňom tiež portrét režiséra a herca Taika Waititi-ho. V rámci kritík sme zaostrili na: Kanáři, Země medu, Efekt Vašulka, Ocas tygra, Vysoká dívka či Colectiv.

Distributoři a kinaři sice rychle přišli s plány B v podobně on-line projektů jako Moje kino LIVE nebo Vasekino, jejichž prostřednictvím můžete podpořit (a udělejte to) „své“ kino. Jakkoli nabízejí v něčem zajímavý zážitek, návštěva kina jako sociální zkušenost je jedinečná. S kiny logicky tratí i distributoři, kteří ruší plánované premiéry a buď zkoušejí cesty uvedení on-line, nebo vyčkávají a doufají, že se situace změní s pozdním létem/podzimem. V Premiérách (s. 48) tak najdete tipy na nové filmy on-line. On-line je i seriál #martyisdead (s. 28), jehož recenzi si můžete přečíst v nové rubrice Mimo kino široce zaměřené na audiovizuální projekty mimo klasickou distribuci.

Před šesti lety to byla vzrušující novinka, teď už to bereme jako samozřejmost. A jako budoucnost. Streamovací společnost Netflix, která přenesla koncept videotéky z kamenného obchodu do virtuálního světa, se od roku 2013, kdy seriálem Domek z karet vstoupila do původní tvorby, stala konkurentem tradičnějších mediálních domů. A pro nejednoho diváka značkou, pod níž najde „kvalitní“ program. I když Netflix „žije“ na dluh, do jeho čísel jen málokdo vidí a občas je jeho sebepropagace originálnější než tvorba samotná, změnil audiovizuální prostředí do té míry, že jeho model zkouší aktuálně napodobit další velcí hráči od Disneyho po Apple. Mnozí z nich přitom donedávna licencovali svůj obsah právě jemu.

Jsou to extrémní sjezdy nebezpečně zvlněným povrchem vyprávění, euforické, závratné, překypující slastí z rychlosti. Nejde v nich o analýzu či kontemplaci, nýbrž o dynamickou ilustraci režisérových často až dětinsky barvitých fantazií o zvoleném tématu (pastelové fantazie o Indii v Milionáři z chatrče, futuristické snění o putování za světlem v Sunshine). Zatímco oscarové destilování dojetí z indických chudobinců zavánělo prachsprostým vykořisťováním ideologií „post-koloniálního soucitu“, příběh Arona Ralstona si s Boyleovou rozpínavostí rozumí mnohem lépe – vždyť také stojí na podobných základech. Když se v roce 2003 vypravil americký dobrodruh za svou pravidelnou dávkou adrenalinu, uvízl na dně kaňonu Bluejohn s rukou zaklíněnou pod obřím kamenem. Ani lapený v úzkém kamenném žaláři se nevzdal a jeho nezlomnost vedla až k drakonické amputaci vlastní končetiny tupým multifunkčním nářadím čínské výroby.

V tomto čísle mimo jiné najdete... V krajině půlnočního slunce / Slunovrat (Jarmila Křenková, kritika) • Odvážní se nevzdávají / Rumunské kino od starověku do konce druhého tisíciletí (Jaromír Blažejovský, téma) • Jednou fraška, podruhé tragédie / Parazit (Martin Šrajer, kritika) • Harry Callahan antikomunismu / Staříci (Martin Mišúr, kritika) • Jak navždy zůstat v roce 1969 / Tenkrát v Hollywoodu (Jiří Špičák, soundtrack) • Moje filmy jsou pro mě dokumenty / Masterclass s Davidem Cronenbergem (Anna Kopecká, rozhovor) • a další.