První číslo Filmu a doby roku 2024 zahajuje 70. ročník tohoto filmového periodika. V úvodu přináší pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například pohledy na kinematografii filipínského režiséra Lav Diaze nebo na íránský film v exilu. Překladové texty se zaměřují na španělského režiséra a filmového kritika Víctora Ericeho. Rozhovor jsme vedli s režisérkou Vierou Čákanyovou, jejíž film "Poznámky z Eremocénu" měl premiéru v sekci Forum na Berlinale. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Ferrari, Chudáčci, Zóna zájmu, Ohnivě červená obloha a dalším), zatímco v knižní sekce lze číst o sborníku "Myslet filmem", který je textovou performancí teoretizujících praktiků i praktikujících teoretiků. V závěru čísla představujeme taneční film 1+1 režisérky Terezy Vejvodové.

Poslední číslo Filmu a doby roku 2023 přináší různorodý pohled na dílo argentinské režisérky Laury Citarelly, jejíž poslední film Trenque Luaquen slaví úspěchy po celém světě (bohužel kromě České republiky). Další texty se věnují např. filmu Satan mezi námi Martina Ježka, který neobvyklým způsobem zachycuje natáčení úspěšného filmu Arvéd, nebo slovenskému filmu v poslední pětiletce. Překladové texty jsou tentokrát věnovány Sergeji Paradžanovi. Rozhovor vedeme s Filipem Pošivačem, autorem obdivuhodného Tondy, Slávky a kouzelného světla. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Zabijáci rozkvetlého měsíce, Zabiják, Karaoke Blues, Hudba a dalším), zatímco v knižní sekci lze tentokrát najít reflexe Historie karlovarského festivalu nebo Historického estetismu . V závěru čísla představujeme ukázku ze scénáře připravovaného celovečerního filmu Veroniky Liškové Rok vdovy.

Třetí číslo Filmu a doby roku 2023 přináší tradiční dvojpohled Jaromíra Blažejovského na letošní soutěžní sekce Filmového festivalu v Karlových Varech, který je doplněn o "autorskou"reflexi karlovarského dění z ruky Milana Klepikova. V dalších textech čísla např. Luboš Ptáček analyzuje jistou formu melancholie ve filmech o filmech nebo Marek Slovák "nostalgicky" rozebírá poslední cestu Indiana Jonese. Rozhovor jsme tentokrát vedli s letos debutujícím režisérem Albertem Hospodářským, jehož film Brutální vedro je možné v současné době vidět v kinech. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Zápisky vraha, Asteroid City, Oppenheimer, Anatomie pádu a dalším), zatímco v knižní sekci lze tentokrát najít pojednání o pohyblivých obrazech a filmových spekulacích Quentina Tarantina. V závěru čísla představujeme ukázku ze scénáře a z vizuálu Jana Sasky z jeho připravovaného filmu Hurikán, který má být především zábavný.

První číslo Filmu a doby roku 2023 opět přináší pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku.Čtenář se dále může ponořit do textu o tvorbě íránského filmaře Dža’fara Panáhího nebo do analytického pohledu na mind-game filmy, popř. na filmy pracující s konceptem skládačky (tzv. puzzle filmy). Mezi texty nelze také přehlédnout pojednání o hraném seriálu Andor ze světa Star Wars. Stoleté výročí od narození Vratislava Effenbergera je připomenuto sérií textů této výrazné postavy československé kultury na základě jeho vztahu k filmu. Rozhovor jsme tentokrát vedli se španělským režisérem Jonásem Truebou a s českým režisérem Viktorem Taušem (Kanárek, seriál Zrádci apod.). Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Babylon, Víly z Inisherinu, Tár a dalším), zatímco knižní sekci reprezentuje sborník Film a dějiny 8 – Válka. V závěru čísla představujeme projekt Natálie Císařovské "Její tělo".

Třetí číslo Filmu a doby (2022) přináší hned několik autorských textů pojednávajících o letošním ročníku MFF v Karlových Varech. Z dalších autorských textů lze doporučit např. pohled na úspěšné filmy Rjúsukeho Hamagučiho nebo Michaela Manna. Překladová část čísla je věnována francouzskému režisérovi Jean-Claude Bietteovi. V tomto čísle najdete taktéž několik rozhovorů: se scenaristou a režisérem Vojtěchem Maškem (Okupace, Arvéd), s hudebním skladatelem Martinem Klusákem nebo s japonským režisérem R. Hamagučim. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Kolo štěstěny a fantazie, Elvis, Díra, Arvéd a dalším), zatímco představené vybrané knižní tituly pojednávají např. o filmu Spalovač mrtvol nebo o slovenské televizní tvorbě počátku 90. let. V závěru čísla představujeme experimentální projekt a-B-C-D-e-F-G-H-i-JONESTOWN Jana Bušty.

Další číslo Filmu a doby přináší hned několik analytických textů, které jsou věnovány výrazným autorským osobnostem: Paulu Thomasi Andersonovi, Václavu Kadrnkovi a Alainu Robbe-Grilletovi. Z dalších autorských textů lze doporučit např. pohled na festivalový Oberhausen nebo revizi tvorby Sergia Leoneho. Překladová část čísla je věnována Blake Edwardsovi. V tomto čísle najdete taktéž rozhovor s Mikulášem Novotným, producentem zaměřujícím se na artovou tvorbu a mezinárodní projekty. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (France, Dívka a pavouk, Lékořicová pizza, Klam a dalším), zatímco vybrané knižní tituly přinášejí ucelený pohled na italský western nebo literární scénář vysněného filmu Věry Chytilové. V závěru čísla představujeme projekt Evženie Brabcové Divočina.