Druhé letošní číslo přichází s velmi pestrou nabídkou textů, např. o indické režisérce P. Kapadii, jejíž celovečerní debut “Záblesky naděje” je k vidění i v českých kinech. Další texty se věnují W. Andersonovi, žánrovému slovenskému filmu nebo filmům závodním. Rozhovor jsme tentokrát vedli s kubánským režisérem Davidem Bimem. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Operace Black Bag, Surfař, Záblesky naděje, Fénické spiknutí a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o dějinách české scenáristiky nebo o tom, jak lze myslet média. V závěru čísla představujeme materiály z nového snímku Zuzany Kirchnerové “Karavan”.

První číslo Filmu a doby roku 2025 přináší již tradičně pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například analytický pohled na filmy Roberta Eggerse nebo na adaptace Tolkienova Pána prstenů. Překladové texty se zaměřují na kanadskou režisérku Barbaru Sternberg. Rozhovor jsme tentokrát vedli s litevskou režisérkou Saule Bliuvaite a s umělkyní Magdalenou Kašparovou. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Nosferatu, Brutalista, Ptáče a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o historii animace ve zlínských ateliérech (Lidé – práce – animace) a o monografii Michela Chiona “Audio-vize. Zvuk a obraz ve filmu”. V závěru čísla představujeme koncept nového snímku Filipa Diviaka “Otis”.

Poslední číslo roku 2024 je zaměřeno na výrazné osobnosti světové kinematografie: Mohammad Rasoulof, Lisandro Alonso, Jean Eustache nebo Alain Guiraudie; vybrané překladové texty sledují podobnou trajektorii. Rozhovory jsme vedli s režisérkou, výtvarnicí a animátorkou Kristinou Dufkovou (Život k sežrání, 2024) a s dvojicí režisérů Petrem Kazdou a Tomášem Weinrebem (Já, Olga Hepnarová, 2016 nebo nejnověji Nikdo mě nemá rád, 2024). Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Semínko posvátného fíkovníku, Rok vdovy, Anora, Nikdo mě nemá rád a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o Snech a apokalypse Francise F. Coppoly. V závěru čísla publikujeme ukázku ze scénáře nového projektu Petra Kazdy a Tomáše Weinreba “Les”.

Třetí číslo nabízí dva pohledy Jaromíra Blažejovského na obě soutěže MFF Karlovy Vary. Další texty se např. věnují filmům Kláry Tasovské nebo Seana Bakera (mj. čerstvého držitele Zlaté palmy z festivalu v Cannes za svůj film Anora). Překladové texty se zaměřují osobnost francouzského režiséra Jacquese Tourneura. Rozhovor jsme vedli s íránským režisérem Mohammadem Alím Tálebím, který aktuálně žije v Bratislavě. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Past, Mord, Až na věky, Ještě nejsem, kým chci být a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o knihách Česká loutka mezi divadlem, filmem a televizí nebo o slovenském filmu v období druhé světové války. V závěru čísla publikujeme text Kryštofa Kočtáře „Klíč na prahu prachu“: Náš očistec a čí fotografie?

Druhé číslo přináší hned několik pohledů do filmové historie: příkladem mohou být texty zaměřené na amerického režiséra Jeffa Nicholse nebo na francouzskou režisérku a scénáristku Marguerite Duras. Další texty přinášejí pohledy na filmy Tsai Ming-lianga nebo na stále populárnější formát true crime, tentokrát v českém prostředí. Překladové texty se zaměřují na německou režisérku Helgu Fanderl a na její inovace se Super 8mm filmem. Rozhovor jsme vedli s Martinem Smatanou, výtvarníkem a animátorem. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Chiméra, Stovky bobrů, Furiosa: Sága Šíleného Maxe a dalším), zatímco v knižní sekce lze číst o knihách Digitální Kříženecký nebo Slepá cesta k socialistické detektivce. V závěru čísla představujeme celovečerní debut Adama Martince Mord, který bude mít premiéru v Hlavní soutěži KVIFF 2024.

První číslo Filmu a doby roku 2024 zahajuje 70. ročník tohoto filmového periodika. V úvodu přináší pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například pohledy na kinematografii filipínského režiséra Lav Diaze nebo na íránský film v exilu. Překladové texty se zaměřují na španělského režiséra a filmového kritika Víctora Ericeho. Rozhovor jsme vedli s režisérkou Vierou Čákanyovou, jejíž film "Poznámky z Eremocénu" měl premiéru v sekci Forum na Berlinale. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Ferrari, Chudáčci, Zóna zájmu, Ohnivě červená obloha a dalším), zatímco v knižní sekce lze číst o sborníku "Myslet filmem", který je textovou performancí teoretizujících praktiků i praktikujících teoretiků. V závěru čísla představujeme taneční film 1+1 režisérky Terezy Vejvodové.

Poslední číslo Filmu a doby roku 2023 přináší různorodý pohled na dílo argentinské režisérky Laury Citarelly, jejíž poslední film Trenque Luaquen slaví úspěchy po celém světě (bohužel kromě České republiky). Další texty se věnují např. filmu Satan mezi námi Martina Ježka, který neobvyklým způsobem zachycuje natáčení úspěšného filmu Arvéd, nebo slovenskému filmu v poslední pětiletce. Překladové texty jsou tentokrát věnovány Sergeji Paradžanovi. Rozhovor vedeme s Filipem Pošivačem, autorem obdivuhodného Tondy, Slávky a kouzelného světla. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Zabijáci rozkvetlého měsíce, Zabiják, Karaoke Blues, Hudba a dalším), zatímco v knižní sekci lze tentokrát najít reflexe Historie karlovarského festivalu nebo Historického estetismu . V závěru čísla představujeme ukázku ze scénáře připravovaného celovečerního filmu Veroniky Liškové Rok vdovy.

Třetí číslo Filmu a doby roku 2023 přináší tradiční dvojpohled Jaromíra Blažejovského na letošní soutěžní sekce Filmového festivalu v Karlových Varech, který je doplněn o "autorskou"reflexi karlovarského dění z ruky Milana Klepikova. V dalších textech čísla např. Luboš Ptáček analyzuje jistou formu melancholie ve filmech o filmech nebo Marek Slovák "nostalgicky" rozebírá poslední cestu Indiana Jonese. Rozhovor jsme tentokrát vedli s letos debutujícím režisérem Albertem Hospodářským, jehož film Brutální vedro je možné v současné době vidět v kinech. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Zápisky vraha, Asteroid City, Oppenheimer, Anatomie pádu a dalším), zatímco v knižní sekci lze tentokrát najít pojednání o pohyblivých obrazech a filmových spekulacích Quentina Tarantina. V závěru čísla představujeme ukázku ze scénáře a z vizuálu Jana Sasky z jeho připravovaného filmu Hurikán, který má být především zábavný.