První číslo Filmu a doby roku 2025 přináší již tradičně pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například analytický pohled na filmy Roberta Eggerse nebo na adaptace Tolkienova Pána prstenů. Překladové texty se zaměřují na kanadskou režisérku Barbaru Sternberg. Rozhovor jsme tentokrát vedli s litevskou režisérkou Saule Bliuvaite a s umělkyní Magdalenou Kašparovou. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Nosferatu, Brutalista, Ptáče a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o historii animace ve zlínských ateliérech (Lidé – práce – animace) a o monografii Michela Chiona “Audio-vize. Zvuk a obraz ve filmu”. V závěru čísla představujeme koncept nového snímku Filipa Diviaka “Otis”.

Poslední číslo roku 2024 je zaměřeno na výrazné osobnosti světové kinematografie: Mohammad Rasoulof, Lisandro Alonso, Jean Eustache nebo Alain Guiraudie; vybrané překladové texty sledují podobnou trajektorii. Rozhovory jsme vedli s režisérkou, výtvarnicí a animátorkou Kristinou Dufkovou (Život k sežrání, 2024) a s dvojicí režisérů Petrem Kazdou a Tomášem Weinrebem (Já, Olga Hepnarová, 2016 nebo nejnověji Nikdo mě nemá rád, 2024). Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Semínko posvátného fíkovníku, Rok vdovy, Anora, Nikdo mě nemá rád a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o Snech a apokalypse Francise F. Coppoly. V závěru čísla publikujeme ukázku ze scénáře nového projektu Petra Kazdy a Tomáše Weinreba “Les”.

Třetí číslo nabízí dva pohledy Jaromíra Blažejovského na obě soutěže MFF Karlovy Vary. Další texty se např. věnují filmům Kláry Tasovské nebo Seana Bakera (mj. čerstvého držitele Zlaté palmy z festivalu v Cannes za svůj film Anora). Překladové texty se zaměřují osobnost francouzského režiséra Jacquese Tourneura. Rozhovor jsme vedli s íránským režisérem Mohammadem Alím Tálebím, který aktuálně žije v Bratislavě. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Past, Mord, Až na věky, Ještě nejsem, kým chci být a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o knihách Česká loutka mezi divadlem, filmem a televizí nebo o slovenském filmu v období druhé světové války. V závěru čísla publikujeme text Kryštofa Kočtáře „Klíč na prahu prachu“: Náš očistec a čí fotografie?

Druhé číslo přináší hned několik pohledů do filmové historie: příkladem mohou být texty zaměřené na amerického režiséra Jeffa Nicholse nebo na francouzskou režisérku a scénáristku Marguerite Duras. Další texty přinášejí pohledy na filmy Tsai Ming-lianga nebo na stále populárnější formát true crime, tentokrát v českém prostředí. Překladové texty se zaměřují na německou režisérku Helgu Fanderl a na její inovace se Super 8mm filmem. Rozhovor jsme vedli s Martinem Smatanou, výtvarníkem a animátorem. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Chiméra, Stovky bobrů, Furiosa: Sága Šíleného Maxe a dalším), zatímco v knižní sekce lze číst o knihách Digitální Kříženecký nebo Slepá cesta k socialistické detektivce. V závěru čísla představujeme celovečerní debut Adama Martince Mord, který bude mít premiéru v Hlavní soutěži KVIFF 2024.