Alice Lovejoy, americká filmová historička, která vedla téměř desetiletý výzkum v českých archivech, považuje československou armádní kinematografii za synonymum experimentální dílny a za skutečnou líheň talentů. Svou knihou odpovídá na zásadní otázku: Jak je možné, že se formální experimenty objevovaly v instituci tak rigidní, jako je armáda? Součástí knihy je DVD.

The Alphabet consists of a collection of 25 short essays centring on alphabetically named phenomena of Slovak film culture. We aimed to cover the most significant topics in our thinking about cinema – phenomena and features of cinematic work, narrative and visual motifs. The purpose of the Alphabet is to break free from traditional chronological, hierarchal or canonical approaches. Our film archive still contains unexplored examples of cinematic treasure. From this perspective, our Alphabet is mainly an attempt at a more playful exploration and less binding look into the history of Slovak cinema. This book is published by the Slovak Film Institute in Slovak and English editions.  

Ušlechtilý, dobrý, krásný – takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí v první polovině 20. století. Detailněji se věnuje natáčení velkofilmu Svatý Václav, organizaci domácí katolické filmové cenzury či budování sítě orelských kin. Zároveň hledá odpovědi na otázky obecnějšího rázu: Jaké kulturní strategie katolická církev ve 20. století používala? Jakou roli hrála kinematografie při procesu vyrovnávání se katolické církve s moderním světem? A jaká jsou katolická specifika vztahu mezi uměním a vírou?  

Osmý svazek z edice Fil a dějiny se zaměřuje na téma „válka a film“, primárně pak na válečnou propagandu šířenou prostřednictvím filmu/televize (a dalších kulturních forem). V době války přechází politická propaganda do koncentrovanějšího, agresivnějšího modu, akcelerujícího oba základní postupy – stmelující mýtus a označení nepřítele, za účelem dosažení co nejefektivnějšího mobilizačního efektu. Tyto postupy nevyužívají jen totalitní režimy, ale i demokratické státy, právě v době krizí, jakou představuje právě třeba válečný stav. Oba tyto póly se pokouší akcentovat i tato publikace, kteá je rozdělena do dvou oddílů (uvozených dvěma obecnějšími texty k tématu): 1) Válka a film; 2) Češi a Slováci za války: film, stát a propaganda. První, kratší oddíl tvoří ucelenější soubor studií k tématu sovětského válečného filmu, druhý oddíl je rozčleněn na dvě části: Film (a rozhlas) ve válce; Válka ve filmu. První část je věnována filmu a filmovým institucím z období protektorátu a Slovenského státu, druhá část se zabývá zpracování válečných témat v československém filmu 60. let s přesahem do normalizační televizní tvorby.

Texty zachytávajú obdobie normalizácie, kedy bol Marenčin vylúčený zo strany a vyhodený zo Slovenského filmu. Píše o svojich umeleckých názoroch, vracia do rodiska, k vzťahu s matkou a opakovane si kladie otázku „kto som?“. „...Bol som ďaleko od domova u strýka, kde ma nik nepoznal. Spýtali sa ma. Kto si? Odkiaľ si? – a ja som musel vysvetľovať, kto som a odkiaľ som a vysvetľujúc to iným vysvetľoval som to aj sebe samému. Predstavoval som sa, niečo zavše zamlčal, niečo prikrášlil… Za niečo sa hanbil, na niečo bol hrdý. Áno, štylizoval som sa, povedal by som dnes. Toho zakrývaného bolo sprvoti strašne veľa, oveľa viac ako toho, čo ma napĺňalo hrdosťou. Čo všetko som zakrýval, zatajoval! Svoju lásku k mame, svoju nostalgiu – zatajoval som, že sa mi strašne cnie za domovom, že plačem za mamou, že peniaze, ktoré mi dala na utrácanie, som si schovával ako vzácnu pamiatku, že doma hovoríme iným dialektom a niekedy aj po maďarsky...“

Marlon Brando, Al Pacino, Paul Newman, Dustin Hoffman, Dennis Hopper, Robert DeNiro, Marilyn Monroeová a Joanne Woodwardová - to sú len niekoľkí z mnohých hercov, ktorých vo svojej hereckej Metóde vyškolil veľký a legendárny Lee Strasberg. Táto revolučná herecká teória - ktorú vypracoval Stanislavskij a rozvinul Strasberg - významnou mierou ovplyvnila súčasné herecké umenie. Svojej knihe zasvätil Strasberg posledných desať rokov života, aby v nej raz a navždy vysvetlil, v čom Metóda vlastne spočíva a ako funguje, a aby zároveň rozpovedal príbeh jej vzniku a ľudí, ktorí sú s ňou spätí. Výsledkom je majstrovské dielo plné múdrosti a rád pre každého, kto sa pohybuje v oblasti divadla.

Dobrodružství vzniku dokumentárního filmu v jedné knize. Rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi v různých fázích jejich dokumentární tvorby zachytávají proces od úvodního nápadu, rozvoje tématu a přemýšlení nad režijní metodou a stylem, přes často peripetický proces natáčení a pak proměny díla ve střižně a postprodukci, a umožní tak nahlédnout do filmového zákulisí, do procesů tvorby a myšlení o filmu.

Zborník Stopy začiatkov tvorí súbor príspevkov z jubilejného 20. ročníka výročnej česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa uskutočnila v dňoch 21. až 24. októbra 2021 v Krpáčove. Hlavná téma sa v kontexte pripomínania 100. výročia zrodu slovenskej kinematografie dotýkala jedného z jej kľúčových fenoménov: vymedzovania počiatkov, pôvodnosti, prvosti, bodov pripojení i zlomov, reštartov, období progresu, kríz, normalizácií. Zdanlivo jednoduché pomenovanie otvára možnosti reflexie najrôznejších aspektov storočného vývoja filmovej kultúry na Slovensku, jej inštitúcií, tvorby, reflexie. Autori štúdií: Peter Michalovič, Katarína Mišíková, Petr Mareš, Juraj Oniščenko, Martin Ciel, Luboš Ptáček, Zuzana Nemčíková, Josef Rauvolf, Josef Fulka, Monika Mitášová, Jana Bébarová, Martin Boszorád, Juraj Malíček, Petra Hanáková, Ján Kralovič, Martin Palúch, Jana Dudková, Michal Babiak.