Filmový plagát k filmu Muž z Hongkongu od Philippa De Broca

Zrestaurovali jsme pro Vás filmový skvost, který v té nejvyšší kvalitě přinášíme nově i do Vašich přehrávačů! Slavný film Karla Zemana vznikl na motivy románů Julese Vernea v roce 1958. V roce 1958 snímek obletěl doslova celý svět, byl ověnčen cenami a stal se jedním z nejvýznamnějších filmů 20. století. Mimo jiných ocenění získal Velkou cenu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Jedná se o první film Karla Zemana natočený na motivy Julesa Verna. Autor si zde vyzkoušel nový výtvarný styl, jímž oživuje v černobílém provedení rytiny prvních ilustrátorů Vernových knih Édouarda Rioua a Léona Benetta. Tento styl pak celý život rozvíjel a uplatňoval v něm svůj vizionářský pohled. Verneův nadčasový příběh o zneužitém vynálezci, jehož dílo v rukou zločinců ohrozí celý svět, papírové kulisy a výrazná stylizace - a to vše se podílí na unikátní vizuální podobě a neopakovatelné atmosféře díla. Příběh inženýra Šimona Harta – průběžně zaznamenávaný v jeho deníku – se odehrává v době, kdy lidstvo poháněla víra v nezadržitelný pokrok. Nové vynálezy vznikaly jako houby po dešti a zločince lákaly k jejich zneužití… Inženýr Hart je spolu se svým učitelem, profesorem Rochem unesen zlotřilým hrabětem Artigasem. Údajný mecenáš profesorova výzkumu je ve skutečnosti cynický šéf tlupy pirátů, kteří potápějí civilní koráby a vykrádají jejich náklady. Důvěřivý Roch si dlouho neuvědomuje, že Artigas chce jeho výbušninu zneužít k ovládnutí světa. Inženýr Hart – izolovaný od stařičkého vědátora v provizorní chatrči – se plány padouchů snaží překazit a pokouší se informovat svět o jejich skutečných záměrech. Mezitím se sbližuje s mladou kráskou Janou, jež byla zachráněna při jednom z pirátských útoků. Poslat zprávu z doupěte padouchů na ostrůvku Back Cup, jež budí dojem doutnající sopky, však není snadné. A zaútočit na všehoschopné nepřátele, disponující smrtonosnou ponorkou Nautilus s ostrou špicí, je ještě obtížnější…

Audio-vize: pojem, který v prvním vydání tohoto díla v roce 1990 byl ještě novotvarem, ale různými citacemi, parafrázemi a překlady se propsal do obecného povědomí. Měl značit, že se jedná o svébytný vjem, a v důsledku tedy že studovat filmový zvuk či obraz odděleně, samy o sobě, postrádá smysl. A přece i dnes kdekdo stále odmávne kinematografii jako vizuální umění. Říkáváme „vidět“ film, seriál či vysílání, a zanedbáváme změnu vyznění obrazu, danou už samotnou přítomností synchronního zvuku. Anebo se spokojujeme s aditivním schématem: jako by sledování audio-vizuálního představení znamenalo, že dostaneme „obrazovou stopu“, k níž je připojena „zvuková stopa“ (představa, která neodpovídá skutečnosti v žádném ohledu kromě čistě technologického), a jako by každý vjem pokorně zůstával ve svém koutě. Cílem této knihy je ukázat, jak se ve skutečnosti v audio-vizuálním spojení vjemy vzájemně ovlivňují a přetvářejí. Viděné se změní, když jej i uslyšíme; slyšené se změní, když jej i uvidíme.

V dynamicky se vyvíjejícím světě naší každodennosti hrají stále významnější roli audiovizuální a digitální technologie, a to i pro děti, které do jeho nestálé a proměnlivé reality přicházejí. Jak se mají adaptovat na všudypřítomnou naléhavost digitálních obrazů? Jakým způsobem můžeme v oborovém kontextu vnímat vzdělávací potenciál experimentálních a raných filmů, digitálních her a dalších neprobádaných oblastí ponorné řeky audiovize? V publikaci je filmová a audiovizuální výchova vymezena jako nově emancipovaný obor na pomezí umělecké a pedagogické praxe, který nabízí široké možnosti uplatnění – od formálního vzdělávání a volnočasových aktivit po různá odvětví filmové kultury. Cílem textu je představit transformační procesy, od nichž by filmová a audiovizuální výchova mohla odvíjet svou didaktiku; ta sice čerpá inspiraci z dramatické a výtvarné výchovy, ale vychází při tom ze svébytných výrazových prostředků filmového umění. Publikace systematizuje oborové poznání a pojmenovává cesty, které povedou k postupnému rozvoji didaktiky a infrastruktury.

V pořadí již sedmý sborník scénářů studentů a studentek katedry scenáristiky a dramaturgie je tu. Těšit se můžete na již tradiční výběr textů napříč jednotlivými cvičeními, který je tentokrát obohacen unikátními autorskými ilustracemi. Ty vznikly ve spolupráci s ilustrátory z Ateliéru ilustrace a grafiky na pražské UMPRUM a doplňují každý ze zahrnutých textů. Situace scenáristů a jejich oboru se neustále vyvíjí a proměňuje. Doufáme však, že tento sborník bude nadále sloužit jako zdroj inspirace a potěšení, v tom nejkrásnějším případě pak jako podnět k realizaci některého z projektů.

Kniha Myslet média, jíž se Herzogenrath poprvé představuje českému publiku, je výborem z kratších textů (kapitol a článků), upravených pro české vydání a opatřených originálním doslovem Tomáše Dvořáka a Martina Charváta. Východiskem většiny textů je filozofie Gillese Deleuze a současná německá filozofie médií, studie jsou však zároveň detailními analýzami konkrétních uměleckých děl, postupů a žánrů. Filmový oddíl se věnuje mj. filmům Billa Morrisona, Davida Lynche, žánru found footage, vztahům mezi filmem a filozofií nebo audiovizuální eseji, oddíl zvukový pak elektronické hudbě a jejím politickým a environmentálním aspektům či problematice rytmu. Všechny vybrané studie prostupují dvě základní témata, jež jsou samostatně pojednána v závěrečných kapitolách antologie: otázky materiality médií a praktické estetiky. Kniha navrhuje nové způsoby uvažování o médiích a umění, které nejsou v tradičním smyslu filozofické či vědecké, nýbrž blíží se perspektivě uměleckého výzkumu: myšlení o médiích, filmu, či zvuku, které je současně myšlením médii, filmem či zvukem.

Dokumentárny film o horolezeckej expedícii na tretiu najvyššiu horu sveta. Bonusy: Teplota vzduchu 50°C vlhosť 97 % / Air Temperature 50°C Humidity 97% (Ján Piroh, 1981), Vysoké napätie / High Vottage (Ján Piroh, 1982), Krátke úvahy o horskom filme a pokladnici večného snehu / Brief Refelections on Mountain Film and the Treasure Trove of Eternal Snows (Maroš Brázda, 2025)

Príbeh odlišných, no nerozlučných priateľov - komedianta Pepeho a vojaka Prengela - sa odohráva krátko po 2. svetovej vojne. Keď ich osudy spojí náhodne nájdené zlato a pridá sa k nim židovské dievča Ester, začnú sa spolu v trojici pokúšať o naplnenie svojej predstavy o šťastí. Bonusy: dokumentárny film Portrét režiséra / the documentary Portrait of the Director (Matej Mináč, 1999)  

Filmový kalendár Slovenského filmového ústavu na rok 2026 venovaný  nedožitým deväťdesiatinám slovenského herca Vlada Müllera (1936 - 1996) Január: Zvony pre bosých, 1965, autor fotografie: Milan Kordoš Február: Majster kat, 1966, autor fotografie: Milan Kordoš Marec: Kristove roky 1967, autor fotografie: Vladimír Vavrek Apríl: Medená veža, 1970, autor fotografie: Václav Polák Máj: Dosť dobrí chlapi 1971, autorka fotografie:  Judita Csáderová Jún: Smrť šitá na mieru, autorka fotografie: Elena Považanová Júl: Signum laudis, 1980, autor fotografie: Václav Beneš August: Popolvár najväčší na svete, 1982, autor fotografie: Václav Polák September: Tušenie, 1982, autorka fotografie: Elena Považanová Október: Mŕtvi učia živých, 1983, autor fotografie: Dušan Dukát November: O sláve a tráve, 1984, autor fotografie: Václav Polák December: Galoše šťastia, 1986, autor fotografie: Václav Polák