První číslo Filmu a doby roku 2025 přináší již tradičně pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například analytický pohled na filmy Roberta Eggerse nebo na adaptace Tolkienova Pána prstenů. Překladové texty se zaměřují na kanadskou režisérku Barbaru Sternberg. Rozhovor jsme tentokrát vedli s litevskou režisérkou Saule Bliuvaite a s umělkyní Magdalenou Kašparovou. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Nosferatu, Brutalista, Ptáče a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o historii animace ve zlínských ateliérech (Lidé – práce – animace) a o monografii Michela Chiona “Audio-vize. Zvuk a obraz ve filmu”. V závěru čísla představujeme koncept nového snímku Filipa Diviaka “Otis”.

Poslední číslo roku 2024 je zaměřeno na výrazné osobnosti světové kinematografie: Mohammad Rasoulof, Lisandro Alonso, Jean Eustache nebo Alain Guiraudie; vybrané překladové texty sledují podobnou trajektorii. Rozhovory jsme vedli s režisérkou, výtvarnicí a animátorkou Kristinou Dufkovou (Život k sežrání, 2024) a s dvojicí režisérů Petrem Kazdou a Tomášem Weinrebem (Já, Olga Hepnarová, 2016 nebo nejnověji Nikdo mě nemá rád, 2024). Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Semínko posvátného fíkovníku, Rok vdovy, Anora, Nikdo mě nemá rád a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o Snech a apokalypse Francise F. Coppoly. V závěru čísla publikujeme ukázku ze scénáře nového projektu Petra Kazdy a Tomáše Weinreba “Les”.

Třetí číslo nabízí dva pohledy Jaromíra Blažejovského na obě soutěže MFF Karlovy Vary. Další texty se např. věnují filmům Kláry Tasovské nebo Seana Bakera (mj. čerstvého držitele Zlaté palmy z festivalu v Cannes za svůj film Anora). Překladové texty se zaměřují osobnost francouzského režiséra Jacquese Tourneura. Rozhovor jsme vedli s íránským režisérem Mohammadem Alím Tálebím, který aktuálně žije v Bratislavě. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Past, Mord, Až na věky, Ještě nejsem, kým chci být a dalším), zatímco v knižní sekci lze číst o knihách Česká loutka mezi divadlem, filmem a televizí nebo o slovenském filmu v období druhé světové války. V závěru čísla publikujeme text Kryštofa Kočtáře „Klíč na prahu prachu“: Náš očistec a čí fotografie?

Hlavní téma: Erotika editorial Editorial 158 Jindřiška Bláhová / report Transformace ženské identity / Berlinale 2025 Kamila Dolotina / Až příliš úzké perspektivy? / Berlinale pod novým uměleckým vedením Vojtěch Kočárník / zoom Dinosauři a posthumanismus / Kontinental ´25 Kamila Dolotina / flashback Posedlost pohybem / Já, ty, ony… Lukáš Skupa / portrét Neproniknutelný a nesmiřitelný / Kariéra Gena Hackmana Antonín Tesař / kamera-pero Čeho se film zmocňovat nemá / Petr Hátle Petr Hátle / seriál Bezelstná dokonalost / Cobra Kai Martin Svoboda / videohra Velké dějiny očima kováře / Kingdom Come Deliverance II Martin Pleštil / mimo kino „Umění nezastavíte, mamrdi!“/ Grand Theft Hamlet Petra Chaloupková / soundtrack Všežravý muzikál a sonická krajina / Hudební kategorie letošních Oscarů Štěpán Šanda / český talent Křehkost dívčích světů na pozadí hororu / Viktorie Novotná Martin Pleštil / kritika Trocha komedie Pong Džun-hoa zabije / Mickey 17 Dan Krátký Kdo si může dovolit konat dobro?

V tomto čísle Cinepur sa tiež dočítate: Nejlepší filmy roku 2024, Brady Corbet a Brutalista, Talent Martin Pavol Repka, Seriál Asura, Kovbojové Monteho Hellmana, Antiwestern jako mýtu?, Indiánske filmy z NDR, Fenomén queer westernu.

Druhé číslo otvára pravidelné rubrika venovaná dejinám slovenskej kinematografie. Slavomíra Macáková v texte o živej hudbe v košických kinách počas prechodu k zvukovému filmu naznačuje možnosti výskumu lokálnych, mestských filmových kultúr. Poetike zvuku vo filmoch známeho argentínskeho režiséra Lisandra Alonsa sa venujú brazílske autorky Natalia Barrenha a Virginia Flóres. Jadro čísla tvorí diskusia o filme Všetko čo mám rád, z pravidelnej programovej sekcie časopisu Kino Ikon Choice v Kine Lumière, ktorá vznikla pri príležitosti životného jubilea scenáristu filmu Ondreja Šulaja. Kľúčovú líniu kinematografickej filozofie v časopise tentoraz vyznačuje rozhovor s austrálskym filozofom Robertom Sinnerbrinkom o estetike a nevyhnutnosti etického zámeru v kontexte kinematografie. V novej prieskumnej rubrike Zoom sa Marek Slovák venuje fenoménu hollywoodskych legacyquelov. Ewa Mazierska a Žofia Ščuroková sa venujú ďalšej podstatnej téme čísla – vytváraniu, korigovaniu a úžitku filmových kánonov v kinematografiách strednej Európy. Pravidelný prispievateľ, autor a režisér experimentálnych filmov Franz Milec sonduje obrazy umelej inteligencie, ktoré stále viac ovplyvňujú aj filmovú tvorbu a chápanie autorstva.

V tomto čísle Cinepur sa tiež dočítate: Rozhovor Tsai Ming-liang, Portrét Ridley Scott, Flashback Snowboarďáci, Kamera-pero T. Hlaváček, Bruno Dumont a buh filmu, Nový francúzsky horor, Trendy francouzské TV, Magický satirik A. Peretjatko.

Téma Biopic se zaměří na jeho domácí (Kafka, Božena Němcová) i zahraniční (filmy Kena Russella, legendy bojových umění, Napoleon) podoby. V profilu se věnujeme novému českému talentu Vojtěchovi Strakatému, který svůj film After Party uvedl na festivalu v Benátkách, z nějž vám přinášíme report. Kamery-pero se tentokrát zhostila Erika Hníková a za doporučení určitě stojí rozhovor s přední osobností maďarského filmu Idikó Enyédi, text o seriálu Slow Horses | Apple TV či tradiční kritiky (např. I'm not Everything I Want to Be / Ještě nejsem, kým chci být režisérky Klára Tasovská nebo Semínko posvátného fíkovníku). Jistě si všimnete i vizuálně krásné inzerce Mezipatra QFF, Kreativní Evropa a filmu V kuchyni.

Číslo otvára kolektívna štúdia českých praktikov a historikov animovanej tvorby, rozsiahly výstup z ich výskumu, ktorý venovali využiteľnosti nového softvéru APE pri prepájaní tradičnej stop motion animácie (najmä bábkovej) s počítačovou (CGI) animáciou. Po vydaní monografie Máme svoj film! Petra Hanáková pokračuje v historických prieskumoch kinematografie Slovenského štátu, pričom tentoraz sa zamerala na funkciu kina v rukách Hlinkovej gardy. Prehľadový článok Katie Barclayovej sa pokúša predstaviť u nás málo známy i praktizovaný odbor dejín emócií. Kurátorky rubriky Kinematografická filozofia Tereza Hadravová a Andrea Slováková sa v rozhovore so známym historikom dokumentárneho filmu Michaelom Renovom venujú histórii a etike kompilačnej kinematografie. V rámci série pravidelných diskusií Kino-Ikonu v Kine Lumiére sa tvorcovia a pozvaní hostia moderátora Petra Michaloviča rekapitulovali tvorbu Miloslava Luthera s fokusom na jeho posledný film Spiaci účet. Doterajšou filmovou tvorbou Davida Finchera sa v rozsiahlom profile zaoberá Marek Slovák.