Na otázku „co je nového ve společnosti“ odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás? Žijeme v době, ve které se často skloňují slova krize a rozpad společnosti. Je zřejmé, že dnes nám klíče k vlastní identitě poskytují drobnější věci – například taková molekula adrenalinu. Ten se stal biochemickou celebritou, pojítkem kmenů těch, kteří vyhledávají extrémní zážitky a jdou za hranu všednosti. Jak dnešní sociologie zkoumá podobné kulturní fenomény? Co se můžeme dozvědět o společnosti díky studiu nudy nebo diska?

Orientace v informacích se stává neustále složitější, svět médií je vlivem obrovského množství platforem víc a víc nepřehledný. Mediální krajina 21. století, v době online žurnalistiky, informačního přehlcení, dezinformací, sociálních sítí a virtuální reality. Jak se proměnila v poslední dekádě, co znamená oligarchizace a co nezávislost médií, čím a jak se změnily redakční rutiny a které hodnoty žurnalistické práce přetrvávají? Analytická reflexe podoby mediálního trhu, modelů financování, výstupů i institucí.

V tomto čísle Cinepur sa tiež dočítate: Nejlepší filmy roku 2024, Brady Corbet a Brutalista, Talent Martin Pavol Repka, Seriál Asura, Kovbojové Monteho Hellmana, Antiwestern jako mýtu?, Indiánske filmy z NDR, Fenomén queer westernu.

Druhé číslo otvára pravidelné rubrika venovaná dejinám slovenskej kinematografie. Slavomíra Macáková v texte o živej hudbe v košických kinách počas prechodu k zvukovému filmu naznačuje možnosti výskumu lokálnych, mestských filmových kultúr. Poetike zvuku vo filmoch známeho argentínskeho režiséra Lisandra Alonsa sa venujú brazílske autorky Natalia Barrenha a Virginia Flóres. Jadro čísla tvorí diskusia o filme Všetko čo mám rád, z pravidelnej programovej sekcie časopisu Kino Ikon Choice v Kine Lumière, ktorá vznikla pri príležitosti životného jubilea scenáristu filmu Ondreja Šulaja. Kľúčovú líniu kinematografickej filozofie v časopise tentoraz vyznačuje rozhovor s austrálskym filozofom Robertom Sinnerbrinkom o estetike a nevyhnutnosti etického zámeru v kontexte kinematografie. V novej prieskumnej rubrike Zoom sa Marek Slovák venuje fenoménu hollywoodskych legacyquelov. Ewa Mazierska a Žofia Ščuroková sa venujú ďalšej podstatnej téme čísla – vytváraniu, korigovaniu a úžitku filmových kánonov v kinematografiách strednej Európy. Pravidelný prispievateľ, autor a režisér experimentálnych filmov Franz Milec sonduje obrazy umelej inteligencie, ktoré stále viac ovplyvňujú aj filmovú tvorbu a chápanie autorstva.

V tomto čísle Cinepur sa tiež dočítate: Rozhovor Tsai Ming-liang, Portrét Ridley Scott, Flashback Snowboarďáci, Kamera-pero T. Hlaváček, Bruno Dumont a buh filmu, Nový francúzsky horor, Trendy francouzské TV, Magický satirik A. Peretjatko.

Portrét človeka, intelektuála a nadaného filmára s dôsledne definovanými umeleckými zámermi, ktoré sa mu vinou okolností a doby nie vždy podarilo naplniť. Úvahy o ideových a estetických východiskách, ktoré počas svojej tvorivej dráhy konzekventne sledoval, o zmysle a poslaní umenia a o princípoch, ktorých by sa umenie nikdy nemalo vzdávať.

Balada o láske, nenávisti a hľadaní cesty z osamelosti. Dramatický príbeh uzavretého a neprístupného hrnčiara Martina Lepiša, ktorého okolie obviňuje zo skutkov, ktorých sa nikdy nedopustil. Po rokoch sa vracia, ale ani jeho statočná záchrana majetku dedinčanov pred lesným požiarom mu neprinesie dôveru ani miesto medzi ľuďmi.

Príbeh o živote mladých ľudí, ich snahe uniknúť pred vlastnou rozorvanosťou, nespokojnosťou a nervozitou okolitého sveta. Na pozadí rušného prostredia súdobej Bratislavy sa rozvíja milostný vzťah architekta Andreja a krásnej Vandy. Andrej, ktorý bol doteraz k ženám cynický a bezohľadný, sa po prvýkrát skutočne zamiluje.