Hrabě Frank Kostka (Hynek Čermák), jeho žena Vivien (Tatiana Dyková) a jejich dcera Marie (Yvona Stolařová) žijí na svém rodovém zámku Kostka. Udržovat zámek v chodu jim pomáhá hospodyně paní Tichá (Eliška Balzerová), údržbář Krása (Pavel Liška) a komorník Josef (Martin Pechlát). Původní zájem návštěvníků zámku o kletbu komtesy Marie už netáhne jako dřív, což Marii vůbec nevadí – alespoň má dostatek času na svého Maxe (Zdeněk Piškula), šlechtice z vedlejšího zámku Hvězda. Frank je ovšem v koncích, není dost peněz ani na výplaty, ani na potřebné opravy. A právě v tu chvíli se objeví dcera právníka Bendy (Vojtěch Kotek) Denisa (Simona Lewandowska), která rozvíří poklidné vody rodového sídla…

První číslo Filmu a doby roku 2024 zahajuje 70. ročník tohoto filmového periodika. V úvodu přináší pohled dvou autorů a jedné autorky na český film (hraný, dokumentární a animovaný) uplynulého roku. Další texty přinášejí například pohledy na kinematografii filipínského režiséra Lav Diaze nebo na íránský film v exilu. Překladové texty se zaměřují na španělského režiséra a filmového kritika Víctora Ericeho. Rozhovor jsme vedli s režisérkou Vierou Čákanyovou, jejíž film "Poznámky z Eremocénu" měl premiéru v sekci Forum na Berlinale. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (Ferrari, Chudáčci, Zóna zájmu, Ohnivě červená obloha a dalším), zatímco v knižní sekce lze číst o sborníku "Myslet filmem", který je textovou performancí teoretizujících praktiků i praktikujících teoretiků. V závěru čísla představujeme taneční film 1+1 režisérky Terezy Vejvodové.

Filmový kalendár Slovenského filmového ústavu na rok 2008 venovaný filmu Dušana Hanáka Obrazy starého sveta.

Tričko Projekt 100 (2013) (veľkosť M - 1 ks, veľkosť L - 1 ks)

Tričko Tigre v meste (veľkosť M - 1 ks, veľkosť L - 3 ks)  

Publikácia Máme svoj film! Slovenská filmová kultúra a propaganda 1939 – 1945 je prvou samostatnou monografiou venovanou domácej filmovej kultúre v období Slovenského štátu. Film skúma v širšom kultúrnom i recepčnom rámci. Nevenuje sa len filmom a ich tvorcom, ale aj inštitucionálnemu zázemiu filmu, propagande a cenzúre, skladbe a podmienkam kinoprojekcie, diváctvu či marketingovým politikám. Aj vzhľadom na to, že konečným produktom tohto obdobia ešte nie je dlhometrážna produkcia – teda to, čo obyčajne tvorí „chrbtovú kosť“ národnej kinematografie, bolo treba záujmy i nástroje ich (s)poznávania rozšíriť do interdisciplinárnych polí. Práve preto by kniha mohla byť zaujímavá aj pre širšie čitateľstvo.