Filmová a audiovizuální výchova

Číslo otvára štúdia venovaná poetike dokumentárnej tvorby Drahomíry Vihanovej od Martina Šrajera z NFA Praha. Pokúša sa v nej analyzovať „hľadanie tvaru“ dokumentu v rámci korpusu šestnástich filmov, ktoré Vihanová nakrútila pod hlavičkou Krátkeho filmu Praha v rokoch 1977 – 1989.  V rubrike STUDIUM vychádza aj obsiahly text Petry Hanákovej venovaný „úspešnému starnutiu“ hollywoodskych hviezd, ktoré skúma v rámci kariér piatich vybraných hereckých legiend (od Roberta Redforda po Morgana Freemana). V rubrike zameranej na dejiny slovenskej kinematografie sa rakúska autorka Simone Wille venuje jednému z najznámejších indických filmov Vlada Kubenka Moderní indickí maliari. Spomienkam na atomické kontexty doby prvej polovice 60. rokov, ktoré poznačili nakrúcanie filmu Každý týždeň sedem dní sa venuje Milan Cyroň v rozhovore s Eduardom Grečnerom. Rudolf Schimera venoval niekoľko poznámok  otázke prelínania členov redakcie Cahiers du cinéma s vymedzovaním autorstva francúzskej novej vlny. V rámci reflexií uvádzame aj krátky obdivný text nášho stáleho spolupracovníka Paola Speranzu venovaný ženskej novej vlne v talianskom filme. Košický autor Martin Konečný uzatvára číslo vhľadom do reflexie Osvobozeného divadla Voskovca a Wericha v predvojnovej východoslovenskej tlači.

Audio-vize: pojem, který v prvním vydání tohoto díla v roce 1990 byl ještě novotvarem, ale různými citacemi, parafrázemi a překlady se propsal do obecného povědomí. Měl značit, že se jedná o svébytný vjem, a v důsledku tedy že studovat filmový zvuk či obraz odděleně, samy o sobě, postrádá smysl. A přece i dnes kdekdo stále odmávne kinematografii jako vizuální umění. Říkáváme „vidět“ film, seriál či vysílání, a zanedbáváme změnu vyznění obrazu, danou už samotnou přítomností synchronního zvuku. Anebo se spokojujeme s aditivním schématem: jako by sledování audio-vizuálního představení znamenalo, že dostaneme „obrazovou stopu“, k níž je připojena „zvuková stopa“ (představa, která neodpovídá skutečnosti v žádném ohledu kromě čistě technologického), a jako by každý vjem pokorně zůstával ve svém koutě. Cílem této knihy je ukázat, jak se ve skutečnosti v audio-vizuálním spojení vjemy vzájemně ovlivňují a přetvářejí. Viděné se změní, když jej i uslyšíme; slyšené se změní, když jej i uvidíme.