Scenárista Meir Lubor Dohnal patří k výrazným, byť méně známým postavám československé nové vlny. Spolupracoval s předními slovenskými režiséry jako Elo Havetta, Juraj Jakubisko či Juraj Herz, než byl na začátku normalizace vyhozen z Barrandova. Po podpisu Charty 77 odešel do emigrace, načež se jako scenárista prosadil v Německu – jeho film Marlene byl dokonce nominován na Oscara. V otevřeném rozhovoru Dohnal vzpomíná na práci s legendami evropské kinematografie, reflektuje léta politické perzekuce i úspěchy v zahraničí. Zároveň sdílí svůj hluboký vhled do scenáristické práce a osobitou metodu vyprávění. Kniha je cenným svědectvím o dějinách filmu, svobodě tvorby i síle příběhu.

Jeden z najvýznamnejších slovenských kameramanov Laco Kraus v autobiograficky ladenej knihe spomína na svoje detstvo a mladosť strávené na južnom Slovensku, Liptove i v Bratislave, ako aj na roky štúdia na pražskej FAMU. Opisuje svoje profesionálne pôsobenie, ktoré sa vyvíjalo od práce pre televíziu cez spoluprácu s významnými režisérmi (Jurajom Jakubiskom, Stanislavom Párnickým, Eduardom Grečnerom a ďalšími) až po vlastné režijné projekty.

Audio-vize: pojem, který v prvním vydání tohoto díla v roce 1990 byl ještě novotvarem, ale různými citacemi, parafrázemi a překlady se propsal do obecného povědomí. Měl značit, že se jedná o svébytný vjem, a v důsledku tedy že studovat filmový zvuk či obraz odděleně, samy o sobě, postrádá smysl. A přece i dnes kdekdo stále odmávne kinematografii jako vizuální umění. Říkáváme „vidět“ film, seriál či vysílání, a zanedbáváme změnu vyznění obrazu, danou už samotnou přítomností synchronního zvuku. Anebo se spokojujeme s aditivním schématem: jako by sledování audio-vizuálního představení znamenalo, že dostaneme „obrazovou stopu“, k níž je připojena „zvuková stopa“ (představa, která neodpovídá skutečnosti v žádném ohledu kromě čistě technologického), a jako by každý vjem pokorně zůstával ve svém koutě. Cílem této knihy je ukázat, jak se ve skutečnosti v audio-vizuálním spojení vjemy vzájemně ovlivňují a přetvářejí. Viděné se změní, když jej i uslyšíme; slyšené se změní, když jej i uvidíme.

V dynamicky se vyvíjejícím světě naší každodennosti hrají stále významnější roli audiovizuální a digitální technologie, a to i pro děti, které do jeho nestálé a proměnlivé reality přicházejí. Jak se mají adaptovat na všudypřítomnou naléhavost digitálních obrazů? Jakým způsobem můžeme v oborovém kontextu vnímat vzdělávací potenciál experimentálních a raných filmů, digitálních her a dalších neprobádaných oblastí ponorné řeky audiovize? V publikaci je filmová a audiovizuální výchova vymezena jako nově emancipovaný obor na pomezí umělecké a pedagogické praxe, který nabízí široké možnosti uplatnění – od formálního vzdělávání a volnočasových aktivit po různá odvětví filmové kultury. Cílem textu je představit transformační procesy, od nichž by filmová a audiovizuální výchova mohla odvíjet svou didaktiku; ta sice čerpá inspiraci z dramatické a výtvarné výchovy, ale vychází při tom ze svébytných výrazových prostředků filmového umění. Publikace systematizuje oborové poznání a pojmenovává cesty, které povedou k postupnému rozvoji didaktiky a infrastruktury.

Zrestaurovali jsme pro Vás filmový skvost, který v té nejvyšší kvalitě přinášíme nově i do Vašich přehrávačů! Slavný film Karla Zemana vznikl na motivy románů Julese Vernea v roce 1958. V roce 1958 snímek obletěl doslova celý svět, byl ověnčen cenami a stal se jedním z nejvýznamnějších filmů 20. století. Mimo jiných ocenění získal Velkou cenu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Jedná se o první film Karla Zemana natočený na motivy Julesa Verna. Autor si zde vyzkoušel nový výtvarný styl, jímž oživuje v černobílém provedení rytiny prvních ilustrátorů Vernových knih Édouarda Rioua a Léona Benetta. Tento styl pak celý život rozvíjel a uplatňoval v něm svůj vizionářský pohled. Verneův nadčasový příběh o zneužitém vynálezci, jehož dílo v rukou zločinců ohrozí celý svět, papírové kulisy a výrazná stylizace - a to vše se podílí na unikátní vizuální podobě a neopakovatelné atmosféře díla. Příběh inženýra Šimona Harta – průběžně zaznamenávaný v jeho deníku – se odehrává v době, kdy lidstvo poháněla víra v nezadržitelný pokrok. Nové vynálezy vznikaly jako houby po dešti a zločince lákaly k jejich zneužití… Inženýr Hart je spolu se svým učitelem, profesorem Rochem unesen zlotřilým hrabětem Artigasem. Údajný mecenáš profesorova výzkumu je ve skutečnosti cynický šéf tlupy pirátů, kteří potápějí civilní koráby a vykrádají jejich náklady. Důvěřivý Roch si dlouho neuvědomuje, že Artigas chce jeho výbušninu zneužít k ovládnutí světa. Inženýr Hart – izolovaný od stařičkého vědátora v provizorní chatrči – se plány padouchů snaží překazit a pokouší se informovat svět o jejich skutečných záměrech. Mezitím se sbližuje s mladou kráskou Janou, jež byla zachráněna při jednom z pirátských útoků. Poslat zprávu z doupěte padouchů na ostrůvku Back Cup, jež budí dojem doutnající sopky, však není snadné. A zaútočit na všehoschopné nepřátele, disponující smrtonosnou ponorkou Nautilus s ostrou špicí, je ještě obtížnější…

Medzinárodný festival populárnej hudby Bratislavská lýra bol v časoch "železnej opony" jedným z najprestížnejších európskych pódií autorskej piesne. Od svojho vzniku v roku 1966 až po Nežnú revolúciu dokázal vzkriesiť takmer nejestvujúcu scénu populárnej hudby, spájal oba národy a ľuďom v Československu prinášal nádej na lepší život.

Hudobný film o prvých láskach a neláskach, priateľstvách i rozchodoch mladých ľudí. Film vznikol na motívy rovnomenného románu Eleonóry Gašparovej.

Príbeh mladého medika (Maroš Kramár), ktorý prichádza do horskej dediny po tom, ako bol potrestaný za nelegálny interrupčný zákrok. Film vypovedá o morálnom rozklade spoločnosti, kde sa rozkrádanie a kompromisy stali každodennou realitou. Tvorcom sa podarilo zájsť asi najďalej, ako to bolo v polovici osemdesiatych rokov pri kritike súčasnosti možné. Negatívny obraz umocňuje situovanie príbehu do prostredia slovenskej dediny, ktorá je u nás tradične spájaná s pevnými zásadami a nepokrivenými hodnotami.

Príbeh o legendárnom ľudovom hrdinovi a zbojníkovi Jurovi Jánošíkovi (1688 – 1713) a o spoločenských vzťahoch na Slovensku koncom 17. a začiatkom 18. storočia. Prvá epocha rozpráva o Jánošíkom detstve, štúdiách a návrate do rodného kraja. Druhá epocha zachytáva Jánošíkov odchod do hôr, formovanie zbojníckej družiny, protifeudálny odboj a končí sa Jánošíkovou popravou.

Produkt má mierne poškodený celofánový obal.