Príbeh filmu je zasadený do roku 2041, keď ľudstvo používa veľmi vyspelé technológie a ústava všetkým občanom garantuje právo na „jeden celý život“. Po neprirodzenej smrti, ako je napríklad autonehoda alebo teroristický útok, tak môže byť človek obnovený zo svojej digitálnej zálohy. Stačí si každé dva dni pravidelne vytvárať digitálnu zálohu svojej osobnosti – „bod obnovy“. Ale zaslúži si vôbec ľudstvo právo na druhú šancu?

Divoké 90. roky. Šuštiakové súpravy, pestrofarebné saká, veľké magnetofóny, videoprehrávače, gýčová dancefloor hudba, videopožičovne na každom kroku, nové spoločenské pomery, záplava rôznych podvodníčkov, začínajúci organizovaný zločin a s ním spojené násilie a korupcia. V tomto čase a prostredí anonymného slovenského malomesta sa odohráva príbeh Laca Hundera – údržbára v múzeu, ktorý je hrdý na svoju prácu, ale kvôli svojej cholerickej povahe sa ocitne v nesprávnom čase na nesprávnom mieste. Bonusy/Bonus materials Film o filme, Videoklip ASAL, Videoklip PIECE, Trailer, Teaser

Vojtěch Dyk vo výpravnom životopisnom filme režiséra Petra Václava o Josefovi Myslivečkovi, najslávnejšom českom hudobnom skladateľovi 18. storočia. Tento syn pražského mlynára sa napriek očakávaniu rodiny vydal za svojím snom do Talianska, ktoré bolo v druhej polovici 18. storočia svetovým centrom opery, a na rozdiel od mnohých iných sa tam dokázal presadiť a dosiahnuť hviezdnu kariéru.

Ve výtvarně vytříbené adaptaci románu Julese Vernea Dva roky prázdnin se Karel Zeman inspiroval secesními reklamami a novinovými kolážemi. Napínavý let vzducholodí pětice chlapců se prolíná s humorně pojatou špionáží, jejíž cílem je získat vynález na nehořlavý plyn. Rapidně gradující tempo příběhu dobře koresponduje se stále uspěchanějším světem konce 19. století. Kouzlo Zemanova stylu spočívá kromě věrného zobrazení dětského světa také v poetice rozmanitých vynálezů. Vzdušné koráby, neposlušné vozy, groteskní dopravní prostředky s koňskýma nohama, vlídné ponorky - to vše jako by žilo svým vlastním životem. Zeman zde poprvé používá širokoúhlý formát, který mu pomáhá ještě dokonaleji zobrazit jeho vizuálně bohatý svět s mnoha ryze filmovými gagy. Steampunk, létání, agenti, tajemný ostrov, vyšetřování, napětí, dobrodružství a dva neslučitelné světy – přísný dospělácký a ten nespoutaný dětský svět, plný představivosti a dobrodružství.  

Celovečerní debut Alfréda Radoka ukazuje, jak vyjádřit nevyjádřitelné hrůzy holocaustu a terezínského ghetta. V mnohovrstevnaté umělecké reportáži se snoubí melodramatický příběh, ozvěny expresionismu a zcizující dokumentární prvky.

Nevyliečiteľne chorá Janette by rada ukončila svoj život dôstojne, preto sa rozhodne pre dobrovoľnú, lekárom asistovanú smrť. Keďže tú vo Veľkej Británii, kde žije, neumožňujú, rozhodne sa odcestovať do Švajčiarska. Cestu musí naplánovať skôr než jej to rýchlo postupujúca choroba znemožní. Syn Simon, ktorý po nej zdedil svalovú dystrofiu, má pre matkino rozhodnutie viac pochopenia než dcéra Bridget. Vlastníme svoj život, alebo on vlastní nás? – to je hlavný motív nového slovenského filmu. Snímka s výrazne sugestívnou kamerou využíva postupy hraného filmu a do skutočného príbehu Janette pútavo vplieta charaktery a životné príbehy jej najbližších.

Dvadsaťročný Šimon odchádza z rodičovského domu, aby našiel sám seba. Onedlho spoznáva Viktora a Máriu, ktorí ho postupne vťahujú do svojho komplikovaného vzťahu pohybujúceho sa niekde na hranici nežnosti a krutosti. Šimon odhaľuje ich minulosť a čoraz viac podlieha ich spôsobu existencie.

V snahe uchrániť svoje dieťa pred vyhladzovaním Židov, posielajú ho rodičia k príbuznej na vidiek kdesi vo východnej Európe. Chlapcova teta však nečakane umiera a tak je dieťa nútené vydať sa na cestu a pretĺkať sa samo divokým a nepriateľským svetom, v ktorom platia len miestne pravidlá, predsudky a povery. Snahu chlapca o doslova fyzické prežitie vystrieda však po vojne iný boj. Boj, ktorého si ani nie je vedomý - boj so sebou samým, boj o svoju dušu, o svoju budúcnosť...

V roce 1958 snímek obletěl doslova celý svět, byl ověnčen cenami a stal se jedním z nejvýznamnějších filmů 20. století. Mimo jiných ocenění získal Velkou cenu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Jedná se o první film Karla Zemana natočený na motivy Julesa Verna. Autor si zde vyzkoušel nový výtvarný styl, jímž oživuje v černobílém provedení rytiny prvních ilustrátorů Vernových knih Édouarda Rioua a Léona Benetta. Tento styl pak celý život rozvíjel a uplatňoval v něm svůj vizionářský pohled. Vernův nadčasový příběh o zneužitém vynálezci, jehož dílo v rukou zločinců ohrozí celý svět, papírové kulisy a výrazná stylizace – to vše se podílí na unikátní vizuální podobě a neopakovatelné atmosféře díla.

Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent Ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu.