Teória nahrávania hudobných nástrojov

Učebnica pre študentov Ateliéru zvukovej skladby.

Učebnica pre študentov Ateliéru zvukovej skladby.

Súbor textov Vysoké umenie a populárna kultúra, ktorý tvorí štúdia zostavovateľa a sedem prekladov textov najvýznamnejších svetových estetikov a filozofov, zachytáva vzťah vysokej a populárnej kultúry v rámcoch filozofie, estetiky či kultúrnych štúdií. Jednotlivé texty obhajujú aj kritizujú vysoké umenie aj populárnu kultúru. Zachycujú súčasné podoby tohto rozdelenia, ku ktorému došlo na Západe pred dvesto rokmi. Odvtedy sa odlišuje „vysoký“ a „populárny“ kultúrny svet. Každý z nich má vlastný jazyk, pravidlá a hodnoty. Rozdielne majú očakávania aj spôsoby posudzovania. Naoko sa nepotrebujú, hoci v skutočnosti nevedia bez seba žiť. Neraz sa hrubo odsudzujú, bezočivo osočujú a zosmiešňujú. Inokedy si vrúcne padajú do náručia. Vzájomný antagonizmus naďalej definuje identitu vysokej, ale aj populárnej kultúry. Hoci filozofia, estetika, ale aj umelecká prax neraz zakrývajú existenciu tejto odlišnosti. Chápu ju viac ako anachronizmus nerozlučne spätý s modernizmom, než súčasný fenomén. No našťastie jestvujú alternatívy k takémuto uvažovaniu. Časť z nich predstavuje aj táto kniha.

Co dělá producent? Jak hledat příběh pro film? Jak vybrat režiséra a jak sehnat peníze na svůj projekt? Na základní otázky o producenství odpovídají skripta televizního dramaturga a producenta Jana Šterna. Publikace popisuje náplň profese producenta v hrané tvorbě a představuje všechny oblasti jeho práce od výběru námětu přes natáčení až po shánění finančních prostředků. Skripta jsou plná praktických tipů a zkušeností autora a přináší přehled a možná řešení problémů, na které producent ve své praxi naráží. Publikace je skvělým prvním krokem pro všechny zájemce o producentství ve filmu či televizi.

Kniha přibližuje čas výrazných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století. Nesoustředí se jen na samotná hudební díla: sleduje cesty hudebního díla k publiku, které se zásadně proměnily s internetem, sdílením, pirátstvím, rozpadem velkého nahrávacího průmyslu a novou nezávislostí hudebníků. Představuje i nové poetiky a principy, se kterými přicházejí umělci v posttechnologické době. Přední český myslitel o hudbě Pavel Klusák přináší do knihy pohledy a materiál z celého světa s důrazem na vstup nových teritorií do dřívějšího centrálního euroamerického příběhu.