První část dvousvazkové práce věnované americké filmové grotesce a vydané ve francouzštině v letech 1984 a 1986. Vznikala původně jako diplomová práce za studií Petra Krále (* 1941) v Praze a poté i na universitě v Nanterre po jeho odchodu do emigrace v srpnu 1968. Groteska je v ní zkoumána jak z filmově estetických, tak z psychologických, sociologických a metafyzických hledisek. Text se rovněž zabývá aspektem, který bývá opomíjen: erotismem. Opírá se přitom o rozbor konkrétních sekvencí a gagů, vybraných z filmů klíčových osobností (Chaplin, Lloyd, Keaton, Langdon, Laurel a Hardy, bratři Marxové) i z mnoha "řadových" snímků, příznačných pro grotesku jako kolektivní jev.

Sborník příspěvků ze VI. česko-slovenské filmologické konference konané v Olomouci 14. - 16. 11. 2002. Příspěvky téměř dvou desítek českých a slovenských teoretiků a historiků filmu nabízejí podle editorky Brigity Ptáčkové ke zvolenému tématu široký vějíř přístupů, "počínaje snahou o vyabstrahování ryzího skeletonu žánrového díla, jež lze dále aplikovat na jiné dílo, přes snahu dobrat se teoretického podchycení této abstrakce či jejího smyslu, až po konkrétní analýzu". Mezi autory příspěvků najdeme filmology několika generací, od Jana Svobody přes Vlastimila Zusku, Petera Michaloviče, Stanislavu Přádnou, Martina Ciela, Petra Mareše, Ivana Klimeše, Jaromíra Blažejovského až po Luboše Ptáčka či Jiřího Horníčka.

Obsáhlá monografie kritika, teoretika, střihače, kameramana, režiséra, filmového organizátora a pedagoga Jana Kučery (1908 – 1977). Autor na základě obsáhlého archivního a pramenného studia analyzuje nejen Kučerův osobní myšlenkový vývoj v ojedinělé půlstoleté kontinuitě (1927 - 1977), ale současně se dotýká i širší problematiky české filmové a televizní kultury a peripetií a zrání české filmologie jako oboru. Svazek je vybaven standardním vědeckým aparátem (poznámky, prameny a použitá literatura, soupis citovaných filmů a televizních pořadů, textové a černobílé fotografické přílohy), připojena je však i úplná biografická a bibliografická dokumentace vztahující se k samotnému Janu Svobodovi (* 1940). Kniha je tak přehledem i jeho vlastní celoživotní badatelské práce.

Memoáry opisující tři čtvrtě století práce dlouholetého pracovníka Krátkého filmu, dokumentaristy, kameramana animovaných filmů, vynikajícího trikaře a spolupracovníka režiséra Jana Švankmajera. Svatopluk Malý (* 1923) vydává svědectví nejen o své osobní filmařské dráze, ale v kostce také o historii žánru "krátkého filmu" i o řadě speciálních technických postupů, které bývají oku laického diváka skryty. Předmluvu napsal Jan Švankmajer, doslovy Eva Strusková a Rudolf Krejčík, edičně připravil Václav Kofroň. Doplněno filmografií Svatopluka Malého, více než sto padesáti fotografiemi černobílými i barevnými, rejstříkem jmen a filmů.

Kniha vzpomínek a lekcí o filmu z výuky na několika amerických univerzitách je sumou celoživotního poznání legendy české kinematografie Vojtěcha Jasného (* 1925). Textová koláž aforistických úvah, praktických rad i osobních reminiscencí shrnuje ojedinělou uměleckou dráhu, odvíjející se v podmínkách protikladných společenských systémů, doma i v cizině, na prominentním výsluní i ve vyhnanecké klatbě. Práci složenou z životopisného prologu a dvanácti kapitol věnovaných jednotlivým aspektům filmařské práce doplnil její literární úpravce a editor Jan Lukeš předmluvou, aktuálním rozhovorem s Vojtěchem Jasným, soupisem jeho prací, ediční poznámkou, rejstříky jmen a filmů a téměř osmdesáti černobílými i barevnými fotografiemi, včetně Jasného volné fotografické tvorby.

Soubor rozhovorů s pětatřiceti českými filmaři, které byly uveřejňovány v letech 1964 - 1969 zejména ve Filmových a televizních novinách. Po autorově emigraci byl vydán v roce 1974 v angličtině v New Yorku. Jeho doplněná edice je splátkou letitého dluhu A. J. Liehmovi (* 1924) i plejádě českých tvůrců vrcholného období českého a slovenského filmu (počínaje Fričem, Vávrou, Radokem, Jasným, Kachyňou, Kadárem a Klosem a konče Formanem, Chytilovou, Schormem, Juráčkem, Jakubiskem, Havettou a Hanákem) a zároveň stále živým svědectvím o postavení umělce v moderní společnosti. Svazek v pevné vazbě je vybaven filmografickými medailony, soupisem knižních prací A. J. Liehma, ediční poznámkou Jana Lukeše, rejstříky jmen a filmů a více než sedmdesáti černobílými fotografiemi.

Publikácia Mocné ženy alebo ženy moci? Vizuálna kultúra, reprezentácia, ideológia je pohľadom na obdobie budovania socializmu 50. rokov 20. storočia z hľadiska koncepcie ženskej emancipácie a rodových vzťahov obsiahnutých vo vizuálnych reprezentáciách. Vychádzajúc z predpokladu, že vizuálne praktiky sú úzko prepojené a ovládané mocenskými systémami, na vizuálne obrazy je v publikácií nahliadané ako na inštrumenty, ktoré sú produktom a reprezentantom konkrétnych subjektov, sociálnych síl a ideológií.

Juraj Herz vypráví s nezvyklou upřímností nejen o pozadí natáčení svých filmů, které se dnes řadí do zlatého fondu československé kinematografie, ale jeho vzpomínky jsou zároveň svědectvím o době nedávno minulé a o podmínkách, ve kterých žili a tvořili čeští a slovenští filmaři a divadelníci druhé poloviny dvacátého století.

Kniha-dokument shrnující ve čtyřech oddílech život a dílo režiséra, scenáristy a filmového činovníka Elmara Klose (26. 1. 1910 – 19. 7. 1993). První oddíl mapuje ve studiích a rozhovorech Dagmar Mocné, Lucie Česálkové, Terezy Czesany Dvořákové, Ivana Klimeše, Václava Macka, Jana Lukeše a Lukáše Skupy jednotlivé etapy Klosovy činnosti. Pramenné studie jsou přitom proloženy širšími úvahovými eseji Dagmar Mocné, Jana Svobody, Ivana Klimeše, Morise Issy, Jana Lukeše a Jiřího Menšíka. Druhý oddíl přináší texty z Klosovy pozůstalosti, především nástin jeho nerealizovaných pamětí, ale také např. osobní rekapitulaci poválečné „causy Havel“. Třetí oddíl je dokumentárním výborem ze samizdatové Bichle petřínské, připravené v roce 1985 ke Klosovým pětasedmdesátinám. Čtvrtý oddíl shrnuje faktografii Klosova života a dílu: jeho biografii, filmografii a bibliografii. Koncepce svazku, ediční příprava, biografie a bibliografie, kompletace filmografie, výběr obrazového doprovodu a jeho popis, úvod a ediční poznámka Jan Lukeš.