Od Fica do Fica

Bíla nemoc Do jakési země, jejíž národ je plamennými projevy diktátora právě úspěšně přesvědčován o své nadřazenosti a oprávněnosti vojenské expanze, se rozšířil bacil silně destruktivní formy malomocenství. Je nazýván morbus Tshengi nebo lidově „bílá nemoc“. Krakatit Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.

Dráma z obdobia slovenského štátu rozpráva príbeh Tóna Brtka, slušného človeka, ktorý sa pod nátlakom chamtivej manželky a karieristického švagra nechal vmanévrovať do funkcie arizátora skrachovaného obchodu s galantérnym tovarom. Pôvodná majiteľka, stará pani Lautmannová už dávnejšie stratila kontakt s realitou a vôbec netuší, čo sa okolo nej deje. Tóna považuje za nového pomocníka a prijme ho ako vlastného syna. Aj on svoje arizátorstvo iba predstiera a všetok čas venuje opravám starožitného nábytku v jej domácnosti. Situácia sa však zmení, keď sa začne pripravovať deportácia miestnych Židov.

Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem.

Nick Carter, slavný americký detektiv, který je vždy ve střehu, přijíždí do malebné Prahy, aby vyřešil záhadné zmizení. Za doprovodu komisaře Ledviny poznává krásy okolí, točené pivo, klobásky, olomoucké syrečky a fackovací kulturu. Společně přichází na stopu nejzáhadnějšímu zločinci 20. století, přezdívanému Zahradník a vyřeší tak případ na Mozarta citlivé Adély. Groteskně laděný film Adéla ještě nevečeřela vábí diváka do barvitého skleníku animace a na sebevědomou parodii brakových detektivek. Divák vjede po naturalistickém mlaskajícím jazyku až do jícnu růžovofialové chapadlové Adély. Práce výtvarníka-animátora je brilantní. Herce, jimž v očích světélkuje okouzlení z natáčení tohoto filmu-hry, vede režisér přesně v poloze filmu, plošně a stylizovaně. Žánrová a profesionální čistota Adély je opravdu vzácná.

Sugestívne portréty starých ľudí z Liptova a Oravy, ktorí dokážu aj v stave civilizačného chaosu a neistoty žiť vnútorne slobodní. Tvorcovi filmu, režisérovi a scenáristovi Dušanovi Hanákovi, inšpirovanému fotografickými cyklami Martina Martinčeka, sa s výnimočnou citlivosťou podarilo zachytiť jedinečnosť sledovaných postáv, ich svojrázne postoje k životu i vzácnu morálnu čistotu.