Autor podrobně zkoumá Tarkovského rodinné zázemí, rodové kořeny a prochází režisérův život od dětství přes dospívání až k období tvůrčí zralosti. Kniha je založena nejen na bohaté odborné literatuře o Tarkovském a jeho tvorbě, ale také na osobních svědectvích Tarkovského spolupracovníků a jeho nejbližších. Čtenář v ní nalezne vedle režisérova životopisu i historii vzniku jednotlivých filmů, analýzu filmových scénářů a zařazení Tarkovského do kontextu soudobé sovětské a světové kinematografie (Andrej Rublev, Stalker, Zrcadlo, Solaris, ...). Za jeden ze základních a nosných motivů Tarkovského tvorby považuje autor hledání a vytváření domova v realitě tohoto světa i na spirituální rovině. Zároveň čtenáře uvádí do nelehkého a komplikovaného světa, v němž se Tarkovského filmy rodily – do sovětské reality 50.–80. let. Objasňuje i okolnosti režisérovy emigrace na Západ.

Kolektivní monografie Film a dějiny 7 zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989). Po úvodním oddílu zaměřeném na dějiny (a samotný pojem) propagandy následují případové kapitoly, které se programově vyhýbají notoricky známým tématům, příkladům sovětské a nacistické filmové propagandy, nebo se je pokoušejí nahlížet z jiné perspektivy: Distribuce a recepce sovětské klasiky/propagandy (Ejzenštejnových filmů, zvláště Křižníku Potěmkin /1925/) v prvorepublikovém Československu. „Henleinovské“, ale i „baťovské“ pokusy o vlastní filmovou produkci. Mohl dokumentární film o německých a českých dějinách, který si objednal Joseph Goebbels, nebýt politickou propagandou? Co tedy v roce 1940 (ne)natočil (později) slavný režisér Curt Oertel? Jakou „novou zbraň“ dostali slovenští povstalci v roce 1944 ze Sovětského svazu? A proč si pro ni chodili do kina? Co si lze nejspíše představit, když se řekne protektorát a propaganda?

Kniha Milana Cyroně je první polistopadovou českou monografií věnovanou čistě slovenskému filmu. Tato oblast zcela uniká zájmu české filmové vědy, byť dějiny českého a slovenského filmu mají mnoho společných kapitol. Milan Cyroň vychází ze své disertační práce, která se věnovala třem filmovým dílům slovenského scenáristy a režiséra Eduarda Grečnera, která natočil během 60. let (Každý týžden sedem dní, Nylonový mesiac, Drak sa vracia), a to zejména vývoji tzv. scenáristické představy, tedy od idey filmu po jeho hotovou verzi. Tyto případové analýzy zároveň odhalují obecné mechanismy práce se scénáři, schvalovací proces a zapojení jednotlivých osob, fungující v tomto období v rámci slovenského filmu.

Zásadní monografie o jednom z nejvýznamnějších filmových tvůrců české poválečné kinematografie. Obsáhlá publikace nabídne životní i tvůrčí příběh Františka Vláčila ve formě bohatě zdokumentovaného textu, jehož součástí bude mj. produkční historie všech Vláčilových filmů i neuskutečněných projektů, přiblížení jejich dobové reflexe, ukázky ze scénářů a dalších textů. Více než analýze a výkladu filmových děl se chce kniha věnovat spíš faktům a historii.

Součástí vyčerpávající faktografie knihy bude kompletní detailní filmografie, včetně spoluprací na projektech jiných tvůrců nebo neuskutečněných záměrů, úplná bibliografie, medailony Vláčilových spolupracovníků aj.

„Anča, nožík!“ – replika z úst Jozefa Kronera patrí k nezabudnuteľným pre generácie slovenských divákov už desiatky rokov. Rovnako ako ďalšie slávne postrehy, ktorými tento výnimočný a charizmatický herec preslávil stovky postáv v divadle, filme či televízii, doma aj v zahraničí. Kubo, Fidlikant na streche, Tisícročná včela, Sváko Ragan, Slovácko sa nesúdi... klenoty slovenskej kultúry sa stali populárnymi aj vďaka prítomnosti Jozefa Kronera, ktorý svoje postavy stvárnil nenapodobiteľným spôsobom. Divadelný ústav Bratislava práve vydal už druhé vydanie knihy o jednom z najväčších slovenských hercov v dejinách slovenskej kultúry a o hereckom rode Kronerovcov. Výnimočná publikácia kolektívu renomovaných slovenských divadelných a filmových teoretikov pod editorským vedením docentky Zuzany Bakošovej-Hlavenkovej prináša plastický a bohatý obraz umeleckej tvorby Jozefa Kronera, významnej hereckej divadelnej a filmovej osobnosti.

AMU se vydáním této publikace řadí po bok nejen českých univerzit a vysokých škol, jako jsou Univerzita Karlova, Masarykova univerzita či Univerzita Palackého, které se již svým dějinám věnovaly, ale také například Oxfordské či Cambridgeské univerzity, které o svých dějinách vydaly množství knih. Vědomí a reflexe vlastních dějin je podstatnou součástí vlastní identity a zároveň nástrojem k hlubšímu poznání souvislostí a příčin aktuálního stavu. V případě dějin AMU se tak například otevírají složité a dodnes aktuální otázky o podobách a pozici terciárního vzdělávání v umění či diskuse o vztahu mezi uměním a vědou.

Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války. Předkládaná kniha mapuje kulturně specifický proces vzniku a velmi spletitého institucionálního vývoje archivu, a zároveň přibližuje způsoby,jimiž generace filmových archivářů naplňovaly poslání shromažďovat, vědecky zpracovávat, uchovávat a znovu zpřístupňovat filmy a další dokumenty svědčící o minulosti kinematografie a dějinách vůbec.V jednotlivých kapitolách objasněné problémy–ať už se týkají proměn akviziční politiky, podob informačního systému, metod ochrany archiválií nebo forem jejich dalšího využívání, obecně každodenní praxe spojené s péčí o kulturní dědictví–jsou nahlíženy v souvislostech s politickými, ekonomickými a technologickými změnami, které v průběhu 20. st. ovlivňovaly českou společnost a zároveň formovaly její vztah k historii, nejen té filmové.

Publikace THE SEVEN MINUTE SCREENPLAY je jak gramatikou základních principů dramatiky tak slabikářem pro psaní scénáře. Skriptum si klade za cíl připravit studenty na psaní celovečerních filmů pomocí strukturovaného psaní scénáře pro sedmiminutový film. Obsah cvičení je přesně vymezen, každý pracovní krok při tvorbě scénáře pro krátké filmové dílo je detailně rozveden. Mezi tvůrčí kroky patří definování postavy, vymezení problému, který podnítí její vývoj, nalezení dramatického konfliktu, rozpracování příběhu, psaní první verze a rozepsání postavy, děje, vizuální stránky s přihlédnutím k předpokládaným diváckým reakcím. Publikace THE SEVEN MINUTE SCREENPLAY by měla začínajícím scenáristům pomoci osvojit si základy oboru a rozšířit jejich osobní dovednosti, aby byli schopni vytvořit svůj osobitý film.