Monografia slovenského divadelného a filmového herca Ivana Mistríka. Doplnené fotografiami, súpisom postáv na slovenských profesionálnych javiskách a filmografiou.

Zborník Béla Balázs – chvála filmového umenia tvorí súbor príspevkov z 12. ročníka česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa uskutočnila v dňoch 22. – 25. októbra 2009 v Levoči. Hlavnou témou pravidelného výročného stretnutia českých a slovenských filmových historikov a teoretikov sa stalo dielo filmového tvorcu a zároveň priekopníka filmovej teórie prvej polovice 20. storočia Bélu Balázsa (1884–1949).

Knižné súborné vydanie 5 scenárov úspešných slovenských filmov Ondreja Šulaja – Neha, Všetko čo mám rád, Záhrada, Orbis pictus, Krajinka.

Eva Krížiková (1934 – 2020) patrí bezpochyby k najvýraznejším zjavom slovenského herectva s širokým záberom, od divadla, cez film, rozhlas i televízie a jej najrôznejšie zábavné formáty. Už na začiatku kariéry na seba poukázala ako na interpretku s ojedinelým komediálnym talentom, a tak sa spočiatku stala predovšetkým predstaviteľkou excentrických malomestských kokiet či temperamentných vidiečaniek. Postupom rokov v nej režiséri na scéne, pred kamerou aj za mikrofónom objavili aj výnimočnú predstaviteľku výsostne dramatických osudov a Krížiková sa prirodzene prehrala od rolí ľudovej živelnosti k veľkým tragickým úlohám klasického repertoáru, ale aj k postavám z pôvodnej drámy herečkou modelovanými cez autentický výraz ženy súčasníčky. Na pozadí umeleckej kariéry Evy Krížikovej tak možno mapovať vývoj aj emancipáciu slovenského divadla, filmu, televízie i rozhlasu od úvodu päťdesiatych rokov minulého storočia až po prvé desaťročie nového milénia. Kolektívna monografia autorov Karola Mišovica, Renáty Lokšovej a Jany Dudkovej približuje jednak špecifiká Krížikovej hereckej osobnosti a osobitosti, ale zároveň cez jej kariéru podáva plastické svedectvo o genéze slovenského dramatického umenia.

Zborník Príroda, kultúra, film tvorí súbor príspevkov z 21. ročníka výročnej česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa uskutočnila v dňoch 12. až 15. októbra 2023 v Krpáčove. Hlavná téma konferencie sa dotýkala spojenia prírody, kultúry a širokého spektra ich filmových reprezentácií. Film ako kultúrne médium od svojich začiatkov reflektoval v pohybe obrazu najrôznejšie prírodné fenomény, pokúšal sa približovať nevidené deje, zachytávať objavovanie prírody a kultúry, dokumentovať historické a vedecké výskumy. Na strane druhej film od začiatku fascinoval jednou zo svojich najmocnejších schopností – animizmom. Ako píše Jean Epstein, na plátne už niet mŕtvej prírody, oživená otvára ľudské vnímanie. Zborník obsahuje príspevky 20 autorov – renomovaných filmológov, umenovedcov, filozofov, estetikov z centier humanitných vied v Čechách i na Slovensku.

Výtvarník, fotograf, prozaik a teoretik Václav Zykmund (1914–1984) byl významnou osobností českého i moravského kulturního života. Letos to bude 110 let od jeho narození a 40 let od úmrtí. Studie o jeho neznámé animované i privátní tvorbě vychází z novějšího původního výzkumu materiálů k historii a činnosti brněnského studia loutkového filmu z let 1949–1953 z archivu NFA. Kniha je přínosem nejen k poznání jeho filmové tvorby pro odborníky i studenty filmové vědy, ale i doplňkem k poznání komplexu jeho tvorby, kterou v oblasti fotografie a výtvarného umění přinesly zejména katalogové studie Marie Mžykové, Antonína Dufka či Josefa Mouchy.

Dějiny animace plynule navazují na autorovu průlomovou publikaci Cartoons: One Hundred Years of Cinema Animation z roku 1994. V současnosti se jedná o nejrozsáhlejší a nejhlubší text svého druhu, založený na myšlence, že si animace jako svébytné kinematografické odvětví zasluhuje vlastní odborný výklad a vlastní dějiny. Bendazzi nezůstává u Disneyho, jde mnohem dál: hovoří o animaci v kinematografii ruské, africké, latinoamerické a o spoustě jiných, po této stránce dlouho opomíjených kultur. Zaměřuje se také na léta neobjevené projekty a tvůrce z více než devadesáti zemí na světě. Informace předává v přehledném svazku v geografickém a chronologickém řazení.

Mexický režisér Carlos Reygadas patří mezi vůdčí osobnosti současného autorského filmu. Za Tiché světlo (2007) získal Cenu poroty v Cannes a za Post Tenebras Lux (2012) Cenu za nejlepší režii tamtéž. Je to tvůrce, jehož velmi osobitý přístup k mizanscéně, herectví, zvuku i střihu umožňuje otevírat velmi obecná filozofická, náboženská a jiná témata. Kniha vychází jako první svazek nové edice Autorské myšlení, jejímž prostřednictvím FAMU nabízí setkání s tvůrci všech filmařských profesí současné světové kinematografie, k nimž v rámci fakulty dochází ve formě přednášek, seminářů či dílen. Obsahem jsou úvahy Carlose Reygadase obecně o kinematografii i o jeho vztahu k filmu.

Druhý díl příručky pro filmaře-nezvukaře. Kde první díl vysvětluje, jak je třeba při natáčení audiovizuálního díla postupovat, aby bylo možné nějak pracovat se zvukem, tam druhý díl přináší praktické příklady toho, co vše je možné se zvukem dělat – včetně naznačení principů, na nichž jednotlivé postupy stojí. Odhalíme, že vše souvisí se vším, a zabrousíme i do ostatních filmařských profesí, i do několika vědních disciplín.