Proč film zpočátku nemluvil a jak se stalo, že mluvit přece jen začal, o tom vypráví mistr zvuku Miloslav Hůrka (3. 1. 1924 – 26. 12. 2010). Od prvního fonografu se přes nástup zvuku dostává až k éře Dolby Stereo a cestou čtenáře populárně-naučnou formou seznamuje s každým detailem i s filmařskou praxí, se kterou měl bohaté životní zkušenosti.

Sborník otevírá zpráva o digitalizaci filmu. Snímek je zařazen do kulturně-politického kontextu a další texty se zabývají produkcí, distribucí filmu do zahraničí, filmovou hudbou nebo erotikou v československé kinematografii 60. let. Součástí publikace je bohatý obrazový doprovod a dokumentace stejně jako čtyři rozhovory s pamětníky-tvůrci (s režisérem Menzlem, kameramanem Šofrem, hercem Neckářem a herečkou Zelenohorskou).

Digitálně restaurovaný oscarový film natočený podle předlohy Bohumila Hrabala je doprovázen řadou bonusů. Příležitost přemýšlet o Jiřím Menzelovi jako o mladém tvůrci generace debutantů z šedesátých let nám dává jeho studentský film Umřel nám pan Foerster. Zákruty uvažování a svébytné poetiky Bohumila Hrabala nás provede návštěva v časoprostoru jeho osobního života ve filmu O kočkách, beatnících a všeličems jiném. Studentské De arte amatoria / Umění milovati o hledání jazyka a lásky, o milostných tápáních, zde ukazujeme spolu s oficiálním výkladem sexuální výchovy (v dřívějším filmu Miloše Makovce O malých pro velké). Ostře sledované vlaky uvedly na filmovou scénu hvězdu Václava Neckáře – jeho obraz jako pop-kulturní ikony dokreslují dobové televizní písničky Lékořice a Dostal jsem kuli.

Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok – filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě. Sborník je pokusem shrnout vše, co bylo uděláno – ať jde o publikované i nepublikované texty Jiřího Cieslara, zkrácenou verzi grantového výstupu Evy Stehlíkové, referáty přednesené na pracovní konferenci 22. února 2005 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy či další materiály – texty z Cieslarovy pozůstalosti, rozhovor s Arnoštem Lustigem, seminární práce (Honza Petružela, Vít Schmarz), které vznikly v návaznosti na grant, a některé související studie (Veronika Ambros, Josef Herman, Hana Slavíková, Karel Tabery). Editorce se podařilo shromáždit reprezentativní výběr pohledů na filmové a inscenační dílo Alfréda Radoka, na vzájemnost dvou uměleckých disciplín, které geniálně propojil v Laterně magice.

První verze u scénáře znamená ještě nehotový text, v kterém je nicméně poznat, o čem vypovídá a jak by měl výsledný film vypadat. Takoví jsou i studenti katedry scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU – ještě ne úplně hotoví, ale jejich témata a styl je už jasně znát. V pilotní publikaci, která bude vycházet každý rok, se prezentuje 23 studentů se svými klauzurními pracemi i jinou scenáristickou tvorbou širší veřejnosti. Žánrově různorodé texty, ať už s původním námětem anebo s literární předlohou představují průřez texty aktuálně vznikajícími na školní půdě od autorů, kteří se za pár let budou aktivně podílet na podobě české kinematografie.

Kniha Atómy večnosti. Český krátky film 30. až 50. rokov sa zameriava na obdobie, v ktorom sa hanlivý postoj štátu i filmového priemyslu ku krátkym filmom začal radikálne meniť. Snímky cestopisné, o prírode, o domácich pamiatkach, ukazujúci, ako správne prebaliť dojčatá, z čoho získať vitamín C či ako sa vyrába papier, burcujúce k národnej uvedomelosti v čase vojnového ohrozenia, nabádajúci k šetreniu elektriny i k práci v baniach - filmy, ku ktorým je veľmi jednoduché pristupovať len ako k úsmevným jedinečnostiam ukazujúcim často prežité predstavy. Lucie Česálková tu na základe výskumu vzťahov medzi inštitúciami (najmä štátom) a médiami dokladá, že za všetkými týmito projektmi stojí vyjednávanie filmárov s úradníkmi z ministerstiev, s dobovými autoritami v priemysle, zdravotníctve, poľnohospodárstve, sociálnej politiky, s pedagógmi či vedcami, a ukazuje ich ako významné prostriedky komunikácie dobovej občianskej a sociálnej politiky, politiky práce, politiky vedy a poznania, a podobne.

Na podzim roku 2015 vydal Národní filmový archiv pod názvem Film – náš pomocník kolekci DVD s českými krátkými filmy 50. let. Do souvislostí tyto snímky uvádí nová stejnojmenná publikace Lucie Česálkové, věnující se zvlášť jednotlivým tematickým oblastem krátkometrážní tvorby, zastoupeným na DVD, a také specifickým způsobům, jakými byly tyto filmy distribuovány.

Kniha představuje tvůrčí metodu respektované české dokumentaristky Heleny Třeštíkové – východiska, fáze přípravy a realizaci časosběrných dokumentů. Shrnuje její mnohaleté zkušenosti s natáčením dokumentárních filmů v dlouhém časovém úseku. Popisuje, jak se metoda časosběrného natáčení, které se věnuje nejdéle a nejsoustavněji nejen v České republice, ale i v kontextu světové kinematografie, vyvíjela a jaká úskalí museli tvůrci v průběhu let zdolávat. Součástí knihy jsou dva komentované scénáře realizovaných filmů René (2008) a Soukromý vesmír (2011).