Dobrodružství vzniku dokumentárního filmu v jedné knize. Rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi v různých fázích jejich dokumentární tvorby zachytávají proces od úvodního nápadu, rozvoje tématu a přemýšlení nad režijní metodou a stylem, přes často peripetický proces natáčení a pak proměny díla ve střižně a postprodukci, a umožní tak nahlédnout do filmového zákulisí, do procesů tvorby a myšlení o filmu.

Vlna 91 s témou farba. FAREBNÝ EDITORIÁL: Text Petra Feriancová, KOMIKS: Anina Mengerová, MODRÁ 2019: Text Petra Feriancová, ZELENÁ: Text Jana Sturdíková, HNEDÁ: Text Charlotte Mumm, ŽLTÁ: Text Dorota Sadovská, FIALOVÁ: Text Rastislav Podhorský, ČERVENÁ ŠKVRNA DOLU V ROHU: Text Peter Macsovszky, FARBA HAIKU: Text Eva Urbanová, IDÚ ZVIERATÁ DO NEBA?: Kostol očistca, Matera Preklad Mária Modrovich, Text (red.), BIENÁLE 2022: Osobné spravodajstvo časť 2, Text Petra Feriancová, ÚŽASNÍ MUŽI A ŽENY NA LIETAJÚCICH STROJOCH: Text Igor Kovács a iné.

Zborník Stopy začiatkov tvorí súbor príspevkov z jubilejného 20. ročníka výročnej česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa uskutočnila v dňoch 21. až 24. októbra 2021 v Krpáčove. Hlavná téma sa v kontexte pripomínania 100. výročia zrodu slovenskej kinematografie dotýkala jedného z jej kľúčových fenoménov: vymedzovania počiatkov, pôvodnosti, prvosti, bodov pripojení i zlomov, reštartov, období progresu, kríz, normalizácií. Zdanlivo jednoduché pomenovanie otvára možnosti reflexie najrôznejších aspektov storočného vývoja filmovej kultúry na Slovensku, jej inštitúcií, tvorby, reflexie. Autori štúdií: Peter Michalovič, Katarína Mišíková, Petr Mareš, Juraj Oniščenko, Martin Ciel, Luboš Ptáček, Zuzana Nemčíková, Josef Rauvolf, Josef Fulka, Monika Mitášová, Jana Bébarová, Martin Boszorád, Juraj Malíček, Petra Hanáková, Ján Kralovič, Martin Palúch, Jana Dudková, Michal Babiak.

V téme čísla septembrového film.sk sa dozviete aj či české škrty poznačia slovenský film. Rozhovor nám poskytla Barbora Námerová. Napísali sme viac aj o filmových novinkách Obeť, Piargy, Svetlonoc, Zavýjať po svojom, Slobodní, Slovo, Indián. Okrem toho nájdete v čísle aj prílohu o Slovenskej a Českej kinematografii v roku 2021.

Další číslo Filmu a doby přináší hned několik analytických textů, které jsou věnovány výrazným autorským osobnostem: Paulu Thomasi Andersonovi, Václavu Kadrnkovi a Alainu Robbe-Grilletovi. Z dalších autorských textů lze doporučit např. pohled na festivalový Oberhausen nebo revizi tvorby Sergia Leoneho. Překladová část čísla je věnována Blake Edwardsovi. V tomto čísle najdete taktéž rozhovor s Mikulášem Novotným, producentem zaměřujícím se na artovou tvorbu a mezinárodní projekty. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (France, Dívka a pavouk, Lékořicová pizza, Klam a dalším), zatímco vybrané knižní tituly přinášejí ucelený pohled na italský western nebo literární scénář vysněného filmu Věry Chytilové. V závěru čísla představujeme projekt Evženie Brabcové Divočina.

Nové číslo Cinepur-u je venované filmovým adaptáciam.

Na konci června, těsně před začátkem MFF Karlovy Vary, kde byl v soutěži uveden jeho debut Hranice lásky, zveřejnil režisér Tomasz Wiński manifest Nová česká intimita. Text kritizující stav českého hraného filmu, vyznačujícího se podle autora opatrností a nevýrazností, měl přitáhnout větší pozornost k jeho snímku i k tvorbě kolegů Šimona Holého a Terezy Vejvodové, jež spojují jak frustrace z nastavení systému, tak tvůrčí principy – hlavně zájem o intimitu. „V Česku se toho moc neděje, ale uvnitř Čechů se toho děje hodně. Potlačované emoce, vytěsněné, nepohodlné podvědomé obsahy, temná zákoutí našeho nitra. Tohle je nepopsané teritorium, terra incognita, kterou současná česká kinematografie programově ignoruje jako nepodstatné téma.“

Poľská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska, autorka skvelej reportážnej knihy Ku-Klux-Klan. Tady bydlí láska, sa rozhodla preskúmať život, osobnosť i tvorbu jedného z najvýznamnejších režisérov dejín svetovej kinematografie. Krzysztof Kieślowski bol iba neznámy Poliak, ktorý v deväťdesiatych rokoch vyšiel z tieňa postkomunistického priestoru a svojimi filmami napokon dobyl celý svet od Berlinale až po Cannes, kde mu v roku 1994 vyfúkol vytúženú Zlatú palmu nečakaný víťaz Pulp Fiction. Detstvo Krzysztofa Kieślowského bolo výrazne poznačené predčasnou smrťou chorľavého otca. Nasledovalo obdobie hľadanie sa a zúfalá snaha vyhnúť sa povinnej vojenskej službe, pri ktorej sa opakovane podrobil brutálnej hladovke. Nasledovali pokusy opakovane sa dostať na slávnu lodžskú filmovú školu a neskôr prišli prvé svieže dokumentárne filmy, ktoré sa zameriavali na skutočných ľudí a nie „hrdinov“.

Od antické tragédie k postdramatickému divadlu: v sedmi přehledně strukturovaných kapitolách představuje Andreas Kotte dějiny evropského divadla od starověku po současnost. Všímá si impulsů, novinek i rušivých zlomů ve vývoji divadelního umění stejně jako proměn podmínek, v němž probíhal: kde leží kořeny divadla? Rozprostírá se v jeho dějinách mezi 6. a 10. stoletím vakuum, a bylo tedy koncem středověku a v renesanci objeveno znovu? Základní historická příručka nabízí nejen chronologický průřez epochami evropského divadla, ale také cílí na jeho ústřední otázky a problémy.

Co dělá producent? Jak hledat příběh pro film? Jak vybrat režiséra a jak sehnat peníze na svůj projekt? Na základní otázky o producenství odpovídají skripta televizního dramaturga a producenta Jana Šterna. Publikace popisuje náplň profese producenta v hrané tvorbě a představuje všechny oblasti jeho práce od výběru námětu přes natáčení až po shánění finančních prostředků. Skripta jsou plná praktických tipů a zkušeností autora a přináší přehled a možná řešení problémů, na které producent ve své praxi naráží. Publikace je skvělým prvním krokem pro všechny zájemce o producentství ve filmu či televizi.