Renomovaný slovenský scénograf Milan Čorba odovzdal svojimi „prednáškami“ profesionálny i ľudský odkaz úspešného tvorcu v oblasti divadla, filmu a televízie. V obsahovo i vizuálne pôsobivej publikácii podáva systematický prehľad dejín umenia s ťažiskom pozornosti na divadelnú kostýmovu tvorbu a na základe vlastnej autorskej praxe predkladá systém podstatných zásad scénografickej tvorby i praktické rady pri navrhovaní divadelných kostýmov Publikácia patrí k novinkám Divadelného ústavu, o ktoré je mimoriadne veľký záujem zo strany umeleckej obce, študentov umeleckých odborov, a všetkých, podľa ktorých je Kostýmová tvorba Milana Čorbu titulom, ktorý je nutné mať vo svojej knižnici

Druhá a závěrečná část ojedinělé a unikátní ukázky francouzského filmového myšlení. "Kinematografie sama je novou praxí obrazů a znaků, jíž musí filozofie dodat teorii v podobě pojmové praxe," zdůvodňuje Deleuze svůj přístup. Vlastimil Zuska k tomu v analytickém doslovu dodává, že Deleuzova dilogie je "průsečíkem dvou paralelních pohybů myšlení - filosofického a myšlení, které provokují proměny filmového obrazu (včetně zvuku)". Autorem překladu a překladatelské poznámky je Čestmír Pelikán, odbornou revizi překladu provedl Jiří Našinec, filmografickou revizi Milan Klepikov, Miloš Fikejz a Jan Lukeš. Svazek je doplněn rejstříkem jmen a rejstříkem filmů.

Divadelný ústav predstavil na Slovensku prvýkrát jedného z najvýznamnejších súčasných amerických dramatikov, označovaného za „dieťa Off-Off-Broadway” – spisovateľa, herca, režiséra a hudobníka Sama Sheparda. Okrem hier Skalka, Ikarova matka, Červený kríž, Krutá/Láska, Samovražda v b mol, Prekliatie hladujúcej triedy, Pochované dieťa, Kovbojka ako delo, Posadnutí láskou (preložili Juraj Šebesta, Danica Ruppeldtová-Haláková, Alexandra Ruppeldtová, Eva Levárska) zahŕňa výber autorove úvahy o divadle, interview. Štúdia editora Juraja Šebestu prináša ďalšie – u nás doteraz neznáme –  informácie o Shepardovom diele.

Publikácia Mervyna Cooka ponúka moderné a čtivé zoznámenie s hlavnými trendami v dejinách filmovej hudby od éry nemého filmu až po súčasnosť. Na rozdiel od niektorých predošlých spracovaní tejto témy sa nezameriava len na hollywoodske poňatie filmovej hudby, ale ponúka aj niekoľko exkurzií do jej podoby v rámci národných kinematografií (Veľká Británia, Francúzsko, India, Taliansko, Japonsko, Sovietsky zväz). Autor sa vydarene vyhýba prvoplánovému uvedeniu jednotlivých položiek, namiesto toho ponúka rozmanité hľadiská na tému filmovej hudby, napr. z pohľadu žánrov, typu produkcie a kritického prijatia. Pri vybraných filmov predkladá brilantné analýzy vzťahu obrazovej a zvukovej stopy. Vedľa hlavného prúdu, ktorý tvorí celovečerné hrané filmy, sa autor v osobitných kapitolách venuje aj hudbe v dokumentárnej tvorbe, animovanom filme či žánru filmového muzikálu.

Společnost FEBIO, pro kterou pracovalo přes 150 předních českých i zahraničních režisérů, je veřejnosti známá především svými původními dokumentárními cykly uváděnými na celoplošných tv stanicích: OKO - Pohled na současnost, GEN - Galerie Elity Národa, JAK SE ŽIJE..., CESTOMÁNIE a dalšími. Na 504 stranách této nejen sběratelské lahůdky najdete vše od vzniku pořadů, přes vzpomínky dramaturgů Febia i Febiofestu a nechybějí zde ani příspěvky od samotných režisérů. Kniha obsahuje kompletní tvorbu nezávislého studia (podrobný popis vyrobených 1200 pořadů s unikátní fotografií z každého z nich!) a stovky snímků ze zákulisí jednotlivých ročníků Febiofestu i jiných méně známých kulturních počinů FEBIA a mnoho dalších zajímavých informací a svědectví o jedné době a jednom dokumentárním studiu, které se ji snažilo zachytit...

Publikace přináší základní rozdělení digitálních kamer s vysokým rozlišením. Text je koncipován z pohledu produkčního, zamýšlí se nad efektivností jednotlivých digitálních řešení jak z hlediska estetického tak praktického a finančního, ovšem zmapováním dostupných zařízení je využitelný i pro kameramany. Práce též načrtává historii elektronických obrazových záznamů a postprodukčních řešení

Nové vydání skript, v nichž autor přehledně dokládá, že úkolem střihové skladby není jen slučování scén a sekvencí v ucelené filmové dílo, ale i „sdělení nesděleného“. Přes stručný historický exkurz se dostává k popisu podílu scenáristů na střihové skladbě, zabývá se popisem druhů záběrů a jejich skladby, pravidlem osy, pravidlem hlavního směru (vnitrozáběrovou montáží), druhy střihů, rytmem a tempem, návazností záběrů, filmovým časem a prostorem, střihem dokumentárních filmů a prací se zvukem. Skrz fundovaný pohled do praktické i teoretické dílny zkušeného střihače a pedagoga FAMU dostáváme do rukou základní kuchařku pro filmaře všech profesí.

Jedenadvacet textů této publikace se snaží proniknout do nitra dnešní fragmentalizované audiokultury. Nejde v nich primárně o ohledávání stavebních kamenů, z jichž je současná audiokultura budována. Publikace zkouší hledat výsledný obraz, který tyto jednotlivé kameny společně utvářejí. A také hledá styčné linie, na nichž se může začít odehrávat nová komunikace i tvůrčí rezonance, linie, které bývá často nemožné vytyčit, přestože bývají nasnadě. Publikace pokrývá svým záběrem i stylem široké spektrum fenomenů, bez jejichž reflexe si nelze současnou audiokulturu představit. Od muzikologicky podmíněných reflexí současné hudební scény (Flašar, Dobrovská, Fujak, Pantůček, Ferenc, Klimeš) se průběžné přesouváme do reálií současného umění zakořeněného v různých konceptech práce s jazykem (Adámek, Januš), odkud není daleko k různým typům reflexe umění v rádiu (Jurman, Cseres, Novotný). Hitparádové, blogové a poeticky orientované příspěvky (Klusák, Kokolia, Typlt) přesouvají akcent do míst, kde dochází k reflexi autorských tvůrčích pozic (Palacký, Guštar, Suchánek, Švamberk). Zcela nedílnou součástí kritiky audiokultury je oblast akustické ekologie a z ní vyplývajících specifických konceptů slyšení a zvukové sémiotiky (Trojan, Vojtěchovský). A nakonec – žádná reflexe se neobejde bez jasné vize do budoucna – Givan Belá svou vizí „generativního nanorádia“ celou publikaci zakončuje.

Nové upravené vydání populární učebnice nabízí celistvý pohled na problematiku zvukové složky při tvorbě audiovizuálního díla. Autorovým cílem je látku systematicky utřídit, vymezit základní pojmy, osvětlit některé nejasnosti, upozornit na časté nedostatky, eventuálně naznačit možnosti i úskalí zvukové dramaturgie a tak inspirovat k tvořivému zvukovému vyjadřování. Tematicky se dělí do dvou okruhů: koncepce, výběr a skladba zvuku – tedy otázky zvukové dramaturgie v úzkém smyslu – a přímá realizace: technologické postupy, způsoby zpracování zvuku, jejich uplatnění apod.