Další číslo Filmu a doby přináší hned několik analytických textů, které jsou věnovány výrazným autorským osobnostem: Paulu Thomasi Andersonovi, Václavu Kadrnkovi a Alainu Robbe-Grilletovi. Z dalších autorských textů lze doporučit např. pohled na festivalový Oberhausen nebo revizi tvorby Sergia Leoneho. Překladová část čísla je věnována Blake Edwardsovi. V tomto čísle najdete taktéž rozhovor s Mikulášem Novotným, producentem zaměřujícím se na artovou tvorbu a mezinárodní projekty. Kritiky se věnují vybraným filmových dílům (France, Dívka a pavouk, Lékořicová pizza, Klam a dalším), zatímco vybrané knižní tituly přinášejí ucelený pohled na italský western nebo literární scénář vysněného filmu Věry Chytilové. V závěru čísla představujeme projekt Evženie Brabcové Divočina.

Nové číslo Cinepur-u je venované filmovým adaptáciam.

Na konci června, těsně před začátkem MFF Karlovy Vary, kde byl v soutěži uveden jeho debut Hranice lásky, zveřejnil režisér Tomasz Wiński manifest Nová česká intimita. Text kritizující stav českého hraného filmu, vyznačujícího se podle autora opatrností a nevýrazností, měl přitáhnout větší pozornost k jeho snímku i k tvorbě kolegů Šimona Holého a Terezy Vejvodové, jež spojují jak frustrace z nastavení systému, tak tvůrčí principy – hlavně zájem o intimitu. „V Česku se toho moc neděje, ale uvnitř Čechů se toho děje hodně. Potlačované emoce, vytěsněné, nepohodlné podvědomé obsahy, temná zákoutí našeho nitra. Tohle je nepopsané teritorium, terra incognita, kterou současná česká kinematografie programově ignoruje jako nepodstatné téma.“

Poľská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska, autorka skvelej reportážnej knihy Ku-Klux-Klan. Tady bydlí láska, sa rozhodla preskúmať život, osobnosť i tvorbu jedného z najvýznamnejších režisérov dejín svetovej kinematografie. Krzysztof Kieślowski bol iba neznámy Poliak, ktorý v deväťdesiatych rokoch vyšiel z tieňa postkomunistického priestoru a svojimi filmami napokon dobyl celý svet od Berlinale až po Cannes, kde mu v roku 1994 vyfúkol vytúženú Zlatú palmu nečakaný víťaz Pulp Fiction. Detstvo Krzysztofa Kieślowského bolo výrazne poznačené predčasnou smrťou chorľavého otca. Nasledovalo obdobie hľadanie sa a zúfalá snaha vyhnúť sa povinnej vojenskej službe, pri ktorej sa opakovane podrobil brutálnej hladovke. Nasledovali pokusy opakovane sa dostať na slávnu lodžskú filmovú školu a neskôr prišli prvé svieže dokumentárne filmy, ktoré sa zameriavali na skutočných ľudí a nie „hrdinov“.

Od antické tragédie k postdramatickému divadlu: v sedmi přehledně strukturovaných kapitolách představuje Andreas Kotte dějiny evropského divadla od starověku po současnost. Všímá si impulsů, novinek i rušivých zlomů ve vývoji divadelního umění stejně jako proměn podmínek, v němž probíhal: kde leží kořeny divadla? Rozprostírá se v jeho dějinách mezi 6. a 10. stoletím vakuum, a bylo tedy koncem středověku a v renesanci objeveno znovu? Základní historická příručka nabízí nejen chronologický průřez epochami evropského divadla, ale také cílí na jeho ústřední otázky a problémy.

Co dělá producent? Jak hledat příběh pro film? Jak vybrat režiséra a jak sehnat peníze na svůj projekt? Na základní otázky o producenství odpovídají skripta televizního dramaturga a producenta Jana Šterna. Publikace popisuje náplň profese producenta v hrané tvorbě a představuje všechny oblasti jeho práce od výběru námětu přes natáčení až po shánění finančních prostředků. Skripta jsou plná praktických tipů a zkušeností autora a přináší přehled a možná řešení problémů, na které producent ve své praxi naráží. Publikace je skvělým prvním krokem pro všechny zájemce o producentství ve filmu či televizi.

Leto je konečne tu! Jonáš (11 r.) ho chce stráviť so svojím super dedom na vode ako obvykle. Mama má však iné plány a tak sa Jonáš na vlastnú päsť vydáva za dobrodružstvom a mieri tým do hotovej katastrofy. Leto tak bude patriť rebelom, ktorých však napokon spojí nevšedné priateľstvo.

V případě této knihy známého britského spisovatele, scenáristy a mediálního pracovníka se nejedná o hlubinný analytický rozbor filmu a jeho motivů. Je to spíše osobně pojatý pohled na tuto Bergmanovu klasiku. Snaží se z osobní perspektivy přiblížit, jak film působil na diváky v době svého uvedení, co přinášel nového a jaký byl jeho vztah k dobovým proudům. Ze svého pohledu dlouholetého programového tvůrce BBC a LWT zkoumá provázanost Bergmanovy práce pro divadlo, film a rozhlas, což u filmu, jemuž byla předlohou divadelní hra (byl tedy inscenován dříve v podobě dramatu) a který byl adaptován i pro rozhlas (rovněž v Čro) má své opodstatnění. Zasazuje také film do Bergmanovy předchozí i následující tvorby a do jeho (auto)biografie. Braggova studie je tedy spíše historickým přehledem a dobovým memoárem. Kniha je opatřena 26 čb fotoilustracemi, bibliografií a titulkovým soupisem spolupracovníků podílejících se na vzniku filmu a jeho technické parametry.

Autorka, přední britská filmová teoretička a průkopnice feministické kritiky, se pokouší o jakousi psychoanalytickou diagnózu jedné z největších ikon světového filmu. Vědomě se vzdává pokusu o ucelenou analýzu, kterou shledává u tohoto filmu za zbytečnou, ale věnuje se inovativnímu způsobu vyprávění, nejednoznačnému zobrazení postav, které odporovalo zavedeným postupům hollywoodské kinematografie. Mulveyová vnímá film jako útok na diváka, na jeho pozornost, která je třeba k odkrytí tajemství celého filmu, doslova k psychoanalýze hlavní postavy, která je klíčem celého vyprávění. Pozornost věnuje také politickému kontextu doby, v němž film vznikl a na nějž reaguje. Kniha je opatřena doslovem filmové teoretičky Petry Hanákové.

Velmi oživující pohled na stylovou a technickou stránku tohoto moderního kultovního snímku, který si pohrává s žánry, překračuje je a mísí s četnými citacemi na známé filmy minulosti. Autor zkoumá, proč se tento film stal takovou všeobecně oblíbenou ikonou, jakou strategii Tarantino při psaní, natáčení a produkci filmu použil. Autor doplnil české vydání o zbrusu novou předmluvu, která přehodnocuje některá jeho předešlá stanoviska a doplňuje Tarantinův obraz o zkušenost s jeho dalšími filmy (zejm. diptych Kill Bill).