Druhá Film a doba nabízí opět několik autorských textů a několik překladů. Čtenář v tomto čísle může nalézt text o filmech Ivana Ostrochovského, pohled Jany Bébarové na dílo Sofie Coppolové nebo poučený vhled do současného ruského filmu. Z překladů lze doporučit originální pohled amerického režiséra a fotografa Chrise Markera na Hitchcockovo Vertigo nebo studii o Bressonově metodě. Dvojka také nabízí rozhovory s Christianem Petzoldem a Jindřichem Andršem (především o filmu Nová šichta). Kritiky se věnují vybraných filmových dílům (Žák, První kráva, Smolný pich aneb Pitomý porno a dalším), zatímco vybrané knižní tituly prozkoumávají Diktátory v kině nebo herecké umění. V závěru čísla publikujeme exkluzivní materiály z nového animovaného (a prvního celovečerního) filmu Michaely Pavlátové Moje slunce Mad.

V tomto čísle mimo jiné najdete... Thomas Vinterberg / Hledání naděje v severských temnotách (Jana Koutná, portrét) • Elektrikáři i mluvící psi / Povedená „pětiletka“ lotyšské animace (Eliška Děcká, téma)
• Duše jazzu a elektroniky / Duše (Jiří Špičák, soundtrack)
• Tenkrát a dnes na Východě (Lukáš Skupa, téma) • Noci v úplňku / Utopická časovost Erica Rohmera (Ondřej Pavlík, flashback)
• Dělat si z filmů domov / Camp a klasický Hollywood (Antonín Tesař, fenomén)
• a další.

V letnom dvojčísle Film.sk je témou Distribúcia artových filmov na Slovensku. Okrem toho sa tiež dozviete viac o premiérach domácich filmov v druhom polroku tohto roka. V časti recenzie nájdete info o novinkách Muž so zajačími ušami, Na značky!, Lux Aeterna, Neviditeľná. Číslo prináša aj rozhovor s Jessicou Horváthovou, priekopníčkou kastingov u nás. V prílohe nájdete aj prehľad o Slovenskej kinematografie v roku 2020. V rámci ohlasov sme sa venovali 28 ročníku Art Film Fest-u.

Čtvrté číslo  časopisu ArteActa je inspirováno mezinárodní konferencí Bertolt Brecht: Protiklady jako metoda, která se na podzim 2019 konala v prostorách Divadelní fakulty AMU. Některé z publikovaných studií jsou rozšířenými konferenčními příspěvky, jiné vznikly přímo pro časopis. Do dalších rubrik byly vybrány texty, které tvorbu, význam či recepci díla Bertolta Brechta přibližují i z jiných úhlů, případně se jedná o texty, které byly napsány speciálně pro toto číslo časopisu.

Publikace Scénář na sedm minut je jak gramatika základních principů dramatiky, tak slabikář pro psaní scénáře. Skriptum si klade za cíl připravit studenty na psaní celovečerních filmů pomocí strukturovaného psaní scénáře pro sedmiminutový film. Obsah cvičení je přesně vymezen, každý pracovní krok při tvorbě scénáře pro krátké filmové dílo je detailně rozveden. Mezi tvůrčí kroky patří definování postavy, vymezení problému, který podnítí její vývoj, nalezení dramatického konfliktu, rozpracování příběhu, psaní první verze a rozepsání postavy, děje a vizuální stránky s přihlédnutím k předpokládaným diváckým reakcím. Text vznikl na základě mnohaletých zkušeností scenáristy Pavla Jecha (bývalého děkana FAMU) s vyučováním o krátkých filmových formách ve spolupráci s pedagožkou FAMU Mary Angiolillo.

V druhém, úplném a revidovaném vydání studijního materiálu pro předmět světelný design určený scénografům jsou spojeny původní dva díly a doplněny o závěrečnou část třetí. Studijní text byl aktualizován tak, aby reflektoval poslední vývoj v oblasti scénického svícení: novou generaci svítidel LED nebo počítačové technologie pro řízení a programování. V první části jsou vysvětleny principy světelného spektra, fyzikální zákonitosti a vzájemné vazby viditelného záření. Druhý díl je rámcově věnován světové a české historii osvětlovací techniky včetně ukázek světelnětechnických systémů a realizací osvětlení. V třetí části je rozebíráno scénické svícení divadelní, filmové i televizní scény a také slavnostnímu osvětlení architektury.

Malý rozsah a kompaktní formát představují půdorys, na kterém lze zhuštěnou formou nabídnout vše, co je k tématu scenáristiky potřebné znát: látka, dramatický vzorec, žánr, rozvíjení zápletky a budování napětí.

Jak najít příběh, který chceme ztvárnit, jak ho zformulovat do podoby dramatického vzorce a jak následně postupovat dějem v jednotlivých krocích – dovednosti a praktické tipy, které lze využít při psaní scénáře, ale vlastně jakéhokoli narativního útvaru.

K čemu se vlastně filmařovi hodí zvukař? Jaká je úloha zvuku při natáčení? A při přípravách? A v postprodukci? A jak to, že ten samý zvukař někdy dodá perfektně čistý zvuk a jindy ne? A proč by měli zvuk řešit i tvůrci – nezvukaři? Co je potřeba zajistit, aby zvuková stránka vašeho filmu byla co nejlepší? Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, a zároveň nejste zvukaři a nechcete se utopit ve složité teorii, tato kniha je tady právě pro vás.