Prvé číslo pokračuje vo veľkom historicko-analytickom prieskume modelov narácie v slovenskom hranom filme, pričom tentoraz sa autori Katarína Mišíková a Juraj Mojžiš zamerali na obdobie prelomu 50. a 60. rokov. Príkladom klasického kinofilného výkladu filmu je v rubrike aj štúdia Stanislavy Přádnej z pražskej Filozofickej fakulty venovaná film Jane Campionovej Portrét dámy. Základom čísla je tematický blok zameraný na tvorbu Bélu Tarra. Podnetom k prvej rozsiahlejšej reflexii u nás sa stal profil jeho filmov na prehliadke Febiofest 2009. Celkovo predstavia Tarrovu tvorbu štúdie Juraja Mojžiša a Michala Michaloviča. V prípadových štúdiách sa jednotlivým filmom budú venovať ďalší domáci autori (Ciel, Dudková, Mojžišová). Výber dotvára esej spisovateľa Pétera Esterházyho práve o Satanskom tangu. Blok by mal uzatvárať aktuálny rozhovor s Bélom Tarrom, ktorý s ním v jeho budapeštianskom štúdiu zaznamenali Michal Michalovič a Matyás Prikler.

íslo otvára tretie pokračovanie veľkého rozprávania Juraja Mojžiša a Kataríny Mišíkovej o modeloch rozprávania v slovenskom filme, tentoraz z čias normalizácie (od 70. rokov). V druhom tohtoročnom čísle sa Kino-Ikon vrátil k prieskumu kľúčových žánrov svetovej kinematografie (už vyšli tematické čísla napr. o horore, filme noir). Tentoraz sa v tematickom bloku zameral na najstarší žáner americkej kinematografie – western. Blok textov ho predstavuje nielen z hľadiska vývoja v rámci domácej americkej filmovej kultúry (preklady textov), ale zhodnocuje aj jeho inšpirácie (Vlastimil Zuska o vplyve Kurosawovych filmov na žáner), jeho premeny (Zdeněk Hudec o násilí a katarzii vo filmoch Sama Peckinpaha), naznačí cross-žánrové spojenia (fenomén noir westernu), prípadne opíše mutácie žánru v európskych či ázijských kinematografiách (Martin Ciel o ruskom easterne, Kristína Aschenbrennerová o súčasnom kórejskom easterne, Ján Švábenický o talianskych spaghetti westernoch).

Druhému číslu Kino-Ikonu dominuje zameranie na súčasné (aktuálna produkcia) i minulé (overené diela známych tvorcov) podoby dokumentárneho filmu. Číslo je venované najmä dokumentárnym filmom uvedeným na MFDF Jihlava 2007. Základ bloku venovaného dokumentárnej Jihlave tvoria texty o legende francúzskeho filmu Chrisovi Markerovi. Zároveň ho dopĺňa analýza hlavnej medzinárodnej súťaže „Medzi moriami“ od Márie Ferenčuhovej, ktorá bola členkou poroty a ďalšie pohľady na konkrétne filmy uvedené nielen v rámci ostatného ročníka festivalu. Číslo dopĺňajú rozhovory – prvý s rakúskym tvorcom Michaelom Glawoggerom (Robotníkova smrť), druhý so singapurskym režisérom hraných filmov Roystonom Tanom, ktorý v decembri 2007 navštívil MFF Bratislava.

Kniha přibližuje čas výrazných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století. Nesoustředí se jen na samotná hudební díla: sleduje cesty hudebního díla k publiku, které se zásadně proměnily s internetem, sdílením, pirátstvím, rozpadem velkého nahrávacího průmyslu a novou nezávislostí hudebníků. Představuje i nové poetiky a principy, se kterými přicházejí umělci v posttechnologické době. Přední český myslitel o hudbě Pavel Klusák přináší do knihy pohledy a materiál z celého světa s důrazem na vstup nových teritorií do dřívějšího centrálního euroamerického příběhu.

Jediný česky psaný přehled a teprve druhá kniha v českém jazyce z oblasti game studies. Jak hry vypráví příběhy a jak se měnila jejich role ve společnosti? Co prokázaly výzkumy k léta medializované otázce, zda hraní her zvyšuje agresivitu hráčů? Jaké etické otázky nastolují počítačové hry? Proč a jak vlastně hrajeme? Aktuální bádání, filozofické diskuse a způsoby přemýšlení v oboru herních studií představuje nejvýznamnější česká herní teoretička.

Proč nemůžeme zrušit tvrdé a měkké y/i? Co se stane, když se změní pravidla psaní velkých a malých písmen? Jak vypadá lingvistická analýza pokrmu kung-pao? Odpovědi nejen na takovéto otázky přináší nová kniha Dana Faltýnka. Přehledně a srozumitelně informuje o současných trendech lingvistiky ať už v oblasti jazykových příruček, nebo kvantitativní lingvistiky. Kniha nabízí i lingvistickou analýzu prezidentských projevů nebo třeba genetických textů. Lingvistika je věda pro dnešní dobu zcela zásadní, a je tedy dobré vědět, jaká v současnosti je a kam se bude vyvíjet. A přesně to vám tato publikace ukáže.

Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době odpovídá tím, že se mění. Kniha sleduje právě tento pohyb transformace v posledních desetiletích. S prolomením hranic Nietzschem nic neskončilo, právě naopak. Filozofie i nadále překonává horizonty a nastoluje klíčové otázky. Ovlivňuje a zasahuje mnoho jiných oborů. Zážitek myšlení tohoto textu vás pohltí a v důmyslné úvaze, co je to vlastně „nové“, ukáže, jak současná filozofie pohlíží na média, smysl, odchylování a navazování – i v kontextu motivu hranice, jenž rezonuje nejen touto knihou, ale také celou společností.

Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic. Psychologové, biologové či neurovědci se pokoušejí odhalit, v čem spočívá mocná působnost uměleckých děl.

Nalezené odpovědi nejsou revoluční, ale zdá se, že se díky nim v estetice děje cosi nového. Kniha sleduje některé ze soudobých pokusů přivést k sobě dva způsoby řeči – filozofickou reflexi a vědecký výzkum na první pohled téhož předmětu: uměleckého díla.

Zapomeňte na tu poslední i všechny příští nepovedené reformy školství. Co může za problémy, které dnes pozorujeme ve vzdělávacím systému? Tomáš Feřtek se zamýšlí nad vlivem poznatků neurověd, technologického boomu i sociálních nerovností na dnešní školy. Popisuje, jak se mění způsob nabývání vědomostí, prohlubování poznání či motivace učit se. Situaci ve školství, jak je popisována v médiích, dává autor do kontextu a ukazuje proměnu českého školství za posledních deset let. Kniha, která se stala bestsellerem, vychází znovu – rozšířená, aktualizovaná a stále zcela jedinečná.