David O. Selznick (1902–1965) patřil k nejvýznamnějším producentům hollywoodské studiové éry. Během více než třicetileté kariéry dohlížel na vznik oceňovaných i divácky oblíbených a komerčně úspěšných snímků jako například King Kong, David Copperfield, Zrodila se hvězda, Jih proti Severu, Mrtvá a živá, Rozdvojená duše nebo Třetí muž. Výroba filmů však netvořila jedinou oblast jeho činnosti. Od konce 30. let začal v rámci vlastní společnosti budovat působivou hvězdnou stáj, která postupně zahrnovala herečky Ingrid Bergman, Vivien Leigh, Joan Fontaine a Jennifer Jones nebo herce Josepha Cottena a Gregoryho Pecka. Tato kniha na základě studia širokého spektra archivních materiálů odkrývá mechanismy, s jejichž pomocí Selznick a jeho spolupracovníci objevovali a prosazovali nové herecké hvězdy, a popisuje, jakým způsobem byly tyto osobnosti zhodnocovány na trhu.

Italský western, jemuž je věnována tato kniha, představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním kontextu. Autor se ho snaží představit z jiného pohledu, odlišného od výkladů, které se stále opakují v publikacích věnovaných tomuto žánru. Pro svou analýzu si zvolil několik okruhů specifických témat. V úvodní historické části se zaměřil na revizi dlouhodobě a mylně zavedeného obrazu historie italského westernu spojeného zejména s tvorbou Sergia Leoneho. V následujících, interpretačních kapitolách rozebírá příznačné rozpoznávací atributy tohoto žánru, úzce spojené s náboženskou symbolikou, kulturní intertextualitou, anachronickými prvky, žánrovými konstrukcemi a filmovou hudbou.

Jedna z prvních kritických a analytických monografií věnovaná asi nejproslulejšímu nizozemskému filmaři Paulu Verhoevenovi, jehož filmy většinou nenechaly v klidu ani diváky, ani filmové kritiky. Vždy vzbuzoval zájem, ať už v domovském Holandsku, např. snímky Oranžský voják, Maso a krev, či při svém hollywoodském angažmá (Total Recall, Základní instinkt). Kniha kromě základních životopisných údajů obsahuje rozbor tematických i stylových prvků, které charakterizují jeho tvorbu a k nimž se opakovaně vracel (křesťanství a náboženství, sex a násilí, klamná narace). Kniha zahrnuje také kompletní filmografii tvůrce a podrobnou bibliografii. V publikaci čtenář nalezne také bohatý obrazový doprovod.

Autorský kolektiv pod vedením Luboše Ptáčka si vytkl nelehký úkol, z těžko uchopitelného a rozmanitého korpusu filmových děl českého výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera vyjmout jen celovečerní hrané snímky (od snímku Něco z Alenky k dosud poslednímu Hmyzu) a pojmout je jako svébytnou kategorii z pohledu jejich formy, žánru či způsobu vzniku. V celkem 8 (i s úvodem) studiích čtenáře seznamuji se způsoby animace, dobovými kontexty, se zapojením žánru hororu, technikou adaptace, zapojením snu a freudovské interpretace či způsobem financování této výsostné artové tvorby.

Výbor 4 studií zkoumajících různé stránky (vývoj scénáře, černý humor, filmová diegeze, zvuková dramaturgie) slavného snímku Juraje Herze z roku 1968 rámovaný úvodní studií zasazující snímek do kontextu novovlnné tvorby.

Výbor 4 studií zkoumající detailněji vybrané stránky (inspirace, scénář, holocaust) působivého snímku Alfréda Radoka z roku 1949 o osudu českých Židů během éry protektorátu, ilustrovaný na příkladu pražské rodiny Kaufmannových.

Pri príležitosti 100. výročia narodenia nestora slovenskej filmovej kritiky Pavla Branka (1921 – 2020) sme sa v knižnej edícii časopisu Kino-Ikon rozhodli pripomenúť si jeho „cinestetické“ myslenie o filme, televízii, divadle, rozhlase a literatúre výber reprezentatívnej vzorky 100 poznámkových lístkov z jeho súkromnej kartotéky, ktorú rozvíjal ako otvorený, pedantne usporiadaný, neustále doplňovaný a korigovaný, plus odkazmi prepojený systém rukou alebo strojom písaných lístkov rôznej veľkosti o vybraných umeleckých dielach slovenských i svetových režisérov, dramatikov, spisovateľov. Kniha je súčasťou edície Cinestézia.  

Obyčejné lidské příběhy o tom, co nás trápí, co hledáme a nenalézáme jsou vyprávěny s nadhledem a okořeněné trefnou situační komikou. Samozřejmě nechybí i ta správná dávka nefalšované romantiky a sentimentu. Ve filmu Přání Ježíškovi se ukázkově rozkmotřená rodina znovu a znovu snaží usmířit. Nezodpovědný floutek, jehož životní náplní je obšťastňování žen, zjišťuje, že existuje i otcovská a partnerská odpovědnost. Spokojenému manželskému páru, kterému zdánlivě nic nechybí, postaví osud do cesty malou uprchlci z dětského domova. Úspěšný a sebevědomý manažer svou spřízněnou duši už našel, ale představit ji rodičům, je pro něj noční můra. Dva osamělí lidé, kteří už rezignovali na štěstí a hledání toho pravého, možná dostanou ještě jednu šanci.

Na večírku se postupně scházejí bývalí spolužáci. Toto setkání by se pravděpodobně neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek, jenže místo dalšího spolužáka zazvoní u dveří podomní prodavač a přinese nečekanou zprávu o kamarádovi, který už nikdy nedorazí. Účastníci večírku se za ním společně vydávají autobusem. Během cesty se ukáže, že mluvit o skutečných pocitech je mnohem složitější, než se zdá.