Příběh inženýra Šimona Harta – průběžně zaznamenávaný v jeho deníku – se odehrává v době, kdy lidstvo poháněla víra v nezadržitelný pokrok. Nové vynálezy vznikaly jako houby po dešti a zločince lákaly k jejich zneužití…

Inženýr Hart je spolu se svým učitelem, profesorem Rochem unesen zlotřilým hrabětem Artigasem. Údajný mecenáš profesorova výzkumu je ve skutečnosti cynický šéf tlupy pirátů, kteří potápějí civilní koráby a vykrádají jejich náklady. Důvěřivý Roch si dlouho neuvědomuje, že Artigas chce jeho výbušninu zneužít k ovládnutí světa. Inženýr Hart – izolovaný od stařičkého vědátora v provizorní chatrči – se plány padouchů snaží překazit a pokouší se informovat svět o jejich skutečných záměrech. Mezitím se sbližuje s mladou kráskou Janou, jež byla zachráněna při jednom z pirátských útoků. Poslat zprávu z doupěte padouchů na ostrůvku Back Cup, jež budí dojem doutnající sopky, však není snadné. A zaútočit na všehoschopné nepřátele, disponující smrtonosnou ponorkou Nautilus s ostrou špicí, je ještě obtížnější…

Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi.

Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav…

Biance však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně dopotují tam, kde příběh začal – na bledý měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům.

V roce 1958 snímek obletěl doslova celý svět, byl ověnčen cenami a stal se jedním z nejvýznamnějších filmů 20. století. Mimo jiných ocenění získal Velkou cenu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Jedná se o první film Karla Zemana natočený na motivy Julesa Verna. Autor si zde vyzkoušel nový výtvarný styl, jímž oživuje v černobílém provedení rytiny prvních ilustrátorů Vernových knih Édouarda Rioua a Léona Benetta. Tento styl pak celý život rozvíjel a uplatňoval v něm svůj vizionářský pohled. Vernův nadčasový příběh o zneužitém vynálezci, jehož dílo v rukou zločinců ohrozí celý svět, papírové kulisy a výrazná stylizace – to vše se podílí na unikátní vizuální podobě a neopakovatelné atmosféře díla.

Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent Ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu. 

V jedinečném zpracování světoznámé knihy Gottfrieda Augusta Bürgera se Zeman inspiroval rytinami z jejího původního vydání pocházejícími od jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů 19. století Gustava Dorého. Černobíle natočené obrazy režisér oživil výrazným barevným tónováním a různorodé barvy použil jako znaky proměňujících se nálad i překvapivých dějových zvratů. Toto fantaskní dobrodružství – zpestřené unikátními triky i vtipnými gagy – získalo mnoho zahraničních cen, mimo jiné z festivalů v Cannes či v Locarnu. Ocenění - v roce 2017 zvolen uznávaným britským časopisem Home Cinema Choice nejlepším restaurovaným filmem roku! Oceněný mnoha světovými filmovými kritiky. Sam Wigley, editor pro BFI, Sight & Sound, The Guardian a Total Film, o nově vydané digitálně restaurované verzi řekl: „Celý film jsem sledoval s otevřenou pusou a bradu jsem měl až na podlaze. Cítil jsem se, jako kdyby mě pohltilo moře a vlny mě vyplavily na břeh zcela nového filmového kontinentu.“

Populárně naučný film z roku 1955 vypráví příběh čtyř chlapců, kteří se vydají na dřevěné loďce proti proudu času. Celé generace dětí se díky němu seznámily s minulostí naší planety, s rostlinami a živočichy, které zásluhou kreativity a trikového umění Karla Zemana poprvé spatřily v pohybu. Jeden z nejlepších dětských dobrodružných filmů je zároveň průkopnickým dílem světové kinematografie. O jeho popularitě svědčilo uvedení v americké distribuci v roce 1960 s novým rozšířeným úvodem.

Vo vnútri ľudského sveta existuje iný, malý svet. Je tiež utkaný z príbehov ako ten náš. Ich vlákna však prepletá pavúčia rodinka. Websterovci žijú na najvyššom poschodí v útulných kokónoch zavesených vo výťahovej strojovni. V šiestich príbehoch objavíme nielen pevnosť  pavúčieho vlákna, ale najmä skutočnú silu veselej rodiny, ktorú spája. Epizódy: Vlastná izba (E01) Horor v skole (E02) Domáce zvieratko (E03) Nákupna mánia (E04) Ocko hrdina (E05) Kabriolet (E06) Relaxačný pobyt (E07) O kráse (E08) Športový deň (E09) Babka na sieti (E10) Naozajstný kvet (E11) Prababka (E12)      

V snahe uchrániť svoje dieťa pred vyhladzovaním Židov, posielajú ho rodičia k príbuznej na vidiek kdesi vo východnej Európe. Chlapcova teta však nečakane umiera a tak je dieťa nútené vydať sa na cestu a pretĺkať sa samo divokým a nepriateľským svetom, v ktorom platia len miestne pravidlá, predsudky a povery. Snahu chlapca o doslova fyzické prežitie vystrieda však po vojne iný boj. Boj, ktorého si ani nie je vedomý - boj so sebou samým, boj o svoju dušu, o svoju budúcnosť...

Distributoři a kinaři sice rychle přišli s plány B v podobně on-line projektů jako Moje kino LIVE nebo Vasekino, jejichž prostřednictvím můžete podpořit (a udělejte to) „své“ kino. Jakkoli nabízejí v něčem zajímavý zážitek, návštěva kina jako sociální zkušenost je jedinečná. S kiny logicky tratí i distributoři, kteří ruší plánované premiéry a buď zkoušejí cesty uvedení on-line, nebo vyčkávají a doufají, že se situace změní s pozdním létem/podzimem. V Premiérách (s. 48) tak najdete tipy na nové filmy on-line. On-line je i seriál #martyisdead (s. 28), jehož recenzi si můžete přečíst v nové rubrice Mimo kino široce zaměřené na audiovizuální projekty mimo klasickou distribuci.

Kniha, která zaujme televizní odborníky z praxe, akademické badatele, studenty i zájemce o práci v tomto médiu. Její anglický název The Television Handbook přesně vystihuje celistvost autorova pohledu na televizní praxi, která je však obohacena teoretickým zamyšlením nad smyslem, účelem, působením a vývojem televizního média. Zabývá se mimo jiné televizní regulací, principem veřejné služby, programovými žánry, specifikem televizního dramatu, postavením televize mezi ostatními současnými médii, ale také psaním scénáře, produkcí, vybavením televizního studia, prací v televizi.