Neuveriteľný, ale pravdivý príbeh rozporuplnej osobnosti Zdeňka Tomana, vlastným menom Zoltána Goldbergera, pochádzajúceho zo slovenských Sobraniec. Toman bol mužom mnohých tvárí a mien, šéfom zahraničnej rozviedky a bezškrupulóznym obchodníkom a kariéristom. Poverili ho zásadnou úlohou - zohnať peniaze, ktoré komunistom vyhrajú voľby. A Toman peniaze zohnať vedel. Pre seba, pre rodinu i pre stranu. Šmelinou, vydieraním, obchodmi s vojnovými zločincami aj ich obeťami. Práve on umožnil presun východoeurópskych Židov, ktorí prežili holokaust a unikali pred povojnovými pogromami cez Československo do Palestíny - samozrejme za tučnú províziu.  Neštítil sa ničoho. Cena, ktorú za svoju kariéru zaplatil on i jeho blízki, však bola príliš vysoká. Film odkrýva pozadie tzv. tretej republiky, rokov 1945-48 a rozpráva príbeh muža, ktorý významne ovplyvnil vývoj povojnového Československa a o ktorom sa nikdy doteraz nehovorilo.

Neuveriteľný, ale pravdivý príbeh rozporuplnej osobnosti Zdeňka Tomana, vlastným menom Zoltána Goldbergera, pochádzajúceho zo slovenských Sobraniec. Toman bol mužom mnohých tvárí a mien, šéfom zahraničnej rozviedky a bezškrupulóznym obchodníkom a kariéristom. Poverili ho zásadnou úlohou - zohnať peniaze, ktoré komunistom vyhrajú voľby. A Toman peniaze zohnať vedel. Pre seba, pre rodinu i pre stranu. Šmelinou, vydieraním, obchodmi s vojnovými zločincami aj ich obeťami. Práve on umožnil presun východoeurópskych Židov, ktorí prežili holokaust a unikali pred povojnovými pogromami cez Československo do Palestíny - samozrejme za tučnú províziu.  Neštítil sa ničoho. Cena, ktorú za svoju kariéru zaplatil on i jeho blízki, však bola príliš vysoká. Film odkrýva pozadie tzv. tretej republiky, rokov 1945-48 a rozpráva príbeh muža, ktorý významne ovplyvnil vývoj povojnového Československa a o ktorom sa nikdy doteraz nehovorilo.

V májovom čísle Film.sk sa v sekcii rozhovory dozviete viac od Jany Vlčkovej, Jany Bittnerovej ale aj od Ondreja Šulaja. Témou tohto čísla je Aké filmy získali najväčšiu podporu od Audiovizuálneho fondu minulý rok. Rozpísali sme sa aj o novinkách v našich kinách Mohyla a Chvilky. V časti recenzie si môžete prečítať niečo viac o filmoch High life, Mohyla, Nedotýkaj sa ma alebo Všetci do vedia. Príjemné čítanie.

Nové číslo obsahuje aj prílohu: Podporené a nepodporené projekty v audiovizuálnom fonde v roku 2018 (16. str.)

Jar (1983), Leto (1987), Jeseň (1989), Zima (1990) Bábkový cyklus zobrazuje detské hry na motívy štyroch ročných období. Autorka kombinuje slovenské ľudové piesne, riekanky a príslovia s pôvodnými ľudovoumeleckými výrobkami, ako sú výšivky, kraslice a úžitkové predmety z textilu, dreva, kovu, zo slamy, či šúpolia. Ich spojením dosahuje štýlovo čistý a výtvarne pôsobivý celok.

V roku 2018 bola Pavlovi Brankovi, nestorovi slovenskej filmovej kritiky, udelená Cena Petra Mihálika za celoživotný prínos v oblasti kritickej reflexie filmového umenia. V rámci prehliadky aktuálnej domácej filmovej tvorby Týždeň slovenského filmu sa zároveň konal aj seminár venovaný jeho osobnosti, životu i dielu. Zborník Pavel Branko. V znamení filmu a jazyka tvoria príspevky, ktoré na seminári predniesli pozvaní hostia, filmoví historici, novinári, jazykovedci, ako aj ďalšie, dodatočne zaradené texty. Väčšina z nich sa venuje filmovokritickej praxi Pavla Branka, jeho textom o slovenskom i svetovom filme, niektoré sú osobnými spomienkami na stretnutia, rozhovory, spoluprácu, iné sa dotýkajú jeho písania o jazyku.  

Bez parády a s radikálně upraveným dějem. Dům z karet patří k seriálům či filmům, jejichž autoři museli v textu pracovat se zápletkou, s níž by raději nepracovali. Hlavní hvězda, do té doby populární herec Kevin Spacey, čelí obvinění ze sexuálního zneužívání mladíků. Netflix s ním rozvázal smlouvu, stáhl jej ze seriálu, který na něm stál, a chvíli zvažoval, že Dům z karet vůbec nedodělá a nechá jej prostě vyšumět. Možná to měl udělat, protože Dům z karet se proměnil v tak trochu absurdní podnik. Starý seriálový trik nechat postavu zemřít nikdy v daném kontextu nemohl působit jinak než jako pozornost poutající z nouze cnost, která na to, od čeho se korporace chtěla distancovat, jen spíše upozorňovala. Stejně tak upozorňovala na fakt, že stažení Spaceyho není vyjádřením společenské zodpovědnosti, ale lavírováním mezi domnělou povinností a ochranou investice a la chytrá horákyně. Navíc, jak píše v recenzi poslední sezony Domu z karet na s. 14 Šárka Gmiterková, nucené „kreativní“ rozhodnutí stáhlo kdysi vyzdvihovaný seriál ke dnu. Netflixu se ale nakonec nejspíš vyplatilo z dlouhodobého hlediska.

Čestný doktorát je spolu se jmenováním profesorem nejvyšším oceněním života a díla, které univerzita (v případě profesury prezident republiky) uděluje, akcentuje kvality a hodnoty, které chce vysoká škola komunikovat dovnitř akademické obce i směrem ke společnosti. První čestný doktorát udělila AMU v roce 1996 Václavu Havlovi, za 22 let převzalo tento čestný titul 17 mezinárodně uznávaných umělců, kteří často na AMU sami studovali. Zatím poslední držitelkou titulu doctor honoris causa je Agnieszka Holland.

Autorka vychází ze srovnání stavu televizního vysílání se sousedními státy jak východního, tak západního bloku, kde byla situace vývojově pokročilejší. Snahy po rychlejším zavedení druhého kanálu v ČSR ztroskotávaly jak na nedostatečném pokrytí republiky televizním signálem a jen pozvolným zlepšováním tohoto stavu, tak na nedostatečných výrobních kapacitách, které při neexistenci vyhovujících prostor, se nedaly navýšit. II. program tak musel čekat až na dokončení první fáze výstavby Kavčích hor. Kromě technické stránky kniha zkoumá také vývoj koncepce II. programu, který vzhledem k plánovanému pokrytí jen velkých měst musel cílit na městské publikum a vyžadoval si specifičtější (kulturně vyspělejší) náplň. Na konci 60. let pak do programové náplně vstoupily rovněž politické záležitosti, kdy do redakce II. programu byli „uklizeni“ nepohodlní, neloajální pracovníci I. programu a soustředila se zde zajímavá skupina svobodomyslně uvažujících tvůrců.