Publikace poutavým jazykem a s historickými a filozofickými přesahy představuje filmové právo chápané jako soubor právních norem, s důrazem na autorskoprávní problematiku. V centru zájmu je přímá či nepřímá regulace výroby a distribuce filmu. Současná úprava filmového práva autorského v České republice je přiblížena i prostřednictvím náhledu na jeho historické podoby. Srovnáním s filmovým právem v dalších zemích, zejména ve Spojených státech amerických, publikace načrtává kritické body i možné inspirace. Kniha na toto téma byla několik let očekávána jak v oblasti kinematografie, tak právní praxe, je jedinou publikací přehledně podávající výklad filmového práva a je důležitá pro všechny profese filmového průmyslu, právníky i studenty práva.

Ži svoj život.. V to verí a podľa toho žije mladý zaľúbený pár spod Tatier plný ideálov a snov, Mary a Buddy. Spoločne so svojou tanečnou skupinou West Coast Crew snívajú o lepšej tanečnej budúcnosti a bohatstve. Najviac húževnatý je Buddy, ktorý je pre výhru schopný obetovať takmer všetko, aj lásku... a práve vtedy na scénu prichádza citlivý Hugo, u ktorého hľadá útechu a pochopenie sklamaná Mary... Pri tanečnom súboji si ich všimne uznávaný producent a pozve ich na casting do tanečnej súťaže, ktorá by im otvorila dvere do sveta šoubiznisu. Aby si splnili svoj sen o úspechu a bohatstve, musia čeliť rôznym tvrdým prekážkam, kde sú ich vzájomné vzťahy a charaktery podrobené veľmi tvrdej skúške. Postupne sa stávajú miláčikom publika a producent pre väčšiu sledovanosť vyťahuje na verejnosť ich neľahké životné osudy a skutočnosti, ktoré môžu poriadne naštrbiť ich dlhoročné priateľstvo...

Pohádku Tři oříšky pro Popelku natočil V. Vorlíček. Pro vznik a následné osudy tohoto filmu jsou charakteristické především 3 rysy: natáčel se v prvních letech normalizace v koprodukci s východoněmeckým studiem DEFA; už v době uvedení byl pozitivně přijat diváky i filmovou kritikou a úspěšně prodáván do zahraničí; jeho popularita během následujících období neklesala, film naopak získával v některých zemích kultovní status. Tyto specifické rysy určují témata, kterým se věnují autoři předkládaných textů: vznik filmového projektu na počátku normalizace; kulturní a politické souvislosti mezinárodní koprodukce; analýza filmového stylu a vyprávění; proměna distribuce filmu v kinech a televizi u nás a Norsku; postupné vytváření kultovní pozice filmu u norského a německého publika; analýza kritického diskursu v československém normalizačním tisku. Studie skládají dohromady komplexní obraz příčin toho, že se film stal nejoblíbenějším vánočním snímkem nie len u nás.

Hlavná téma 16. ročníka čs. filmologickej konferencie prirodzene vyplynula z projektu rovnomennej celoročnej filmovej prehliadky, ktorú Slovenský filmový ústav pripravil v Kine Lumiere a ktorá si minulý rok pripomínala 120. výročie zrodu kinematografie, legendy o príchode prvých filmových vlakov, ako aj ich emblematické putovanie celými dejinami filmu. Zámerom vydania Zborníka príspevkov je predstavenie historických i estetických paralel modernity, kinematografie a vlakovej dopravy. Predstavuje priestor pre jednotlivé interpretácie, resp. prípadové štúdie obrazov vlakov vo filme.

Scénář pro 21. století autorky Lindy Aronsonové je jednou z nejuznávanějších publikací věnovaných psaní filmových scénářů. Autorka na základě klasických scenáristických příruček a pečlivého studia filmů, které zavedená pravidla s úspěchem porušují, vytvořila komplexní praktickou rukověť pro scenáristy. Podrobně se věnuje scénáři klasického i uměleckého filmu a dospívá až ke snímkům jako 21 Gramů, Pulp Fiction, Memento či Věčný svit neposkvrněné mysli. Praktický rozměr příručky posilují rady věnované aspektům tvůrčího psaní, jako například časově efektivnímu psaní, kreativitě pod tlakem či aspiracím na mezinárodní soutěže. Kniha může být užitečná ve všech oblastech, v nichž se využívá práce s příběhem, ve scenáristice, dramaturgii i dokumentárním filmu, od televize a rozhlas přes literární tvůrčí psaní až po počítačové hry.

Jedna z posledních shrnujících studií o Bergmanově díle je prací profesora filosofie a filmové vědy na Vassar Colledge. Autor se zaměřil na hlavní témata, která se objevují v Bergmanových filmech v jeho různých tvůrčích etapách. Sleduje snahu tohoto tvůrce o zmapování lidské "krajiny duše" - jakési mapy morálních poloh člověka. V šesti kapitolách Kalin zkoumá jednotlivé okruhy problémů na osmi vybraných filmech. Jeho analýza jde do nitra filmu, někdy se jedná přímo o pitvání scén okénko po okénku. Kniha je doplněna bohatým obrazovým aparátem, který je při takto pojatém díle o filmu nezbytným doplňkem, novou autorovou předmluvou pro české vydání, českým doslovem Milana Klepikova a kompletní filmografií.

Kniha odhaluje neznámé kapitoly ze života Huga Haase, který je v českém prostředí znám především jako výrazný komediální herec. Díky autorovi se dozvídáme, že se při svém dlouhém americkém exilu (20 let) dokázal prosadit coby divadelní herec na Broadwayi, a to nejen v komediálních, ale i dramatických rolích. Kniha přibližuje i dobové recenze, které Hassovy většinou drobnější role hodnotily vesměs velmi kladně. Jádro knihy se věnuje jeho další kariéře poté, co se přestěhoval do Hollywoodu a snažil se zde prosadit nejen jako filmový herec, ale i jako producent a režisér. Pro lepší pochopení tehdejších produkčních možností v americkém filmovém průmyslu předkládá autor cenné informace o praxi a podmínkách filmové produkce. Představuje Haasův „autorský“ produkční styl – Haas byl producent, scenárista, režisér a často i představitel hlavní role, nesl hlavní finanční břemeno každého filmového projektu.

Původní česká studie z pera zástupce mladší generace filmových teoretiků se zabývá solitérní postavou amerického filmu Samem Peckinpahem. Kniha je souborem různých přístupů k režisérské monografii, kombinuje biografickou, ideologickou a formální kritiku s interdisciplinární komparatistikou. Je rozdělena na 4 oddíly: v prvním se zabývá vlivem teorií skeptických antropologů Ardreye a Darta na Peckinpahovy filmy, na utváření celého tónu jeho tvorby. Druhá část se věnuje tématu pohlaví a způsobu, jak jsou v jeho filmech zobrazování muži, ženy a děti. Třetí oddíl se věnuje odkazům na soudobou politiku a oficiální americké ideje. Závěrečná část je podrobnou analýzou Peckinpahova filmového stylu – jeho práci se střihem, obrazovou skladbou a titulkovými sekvencemi. Knihu uzavírá obšírná životopisná kapitola. Na závěr je přiložena podrobná filmografie a bibliografie. Tato kniha je tak barvitou mozaiku pohledů na život a dílo režiséra Divoké bandy, Balady o Cable Hogueovi a dalších.

Luboš Ptáček se ve své rozsáhlé studii pokouší o celistvý portrét této osobnosti světového filmu. Zabývá se jak životními osudy tohoto tvůrce, které velmi významně ovlivnily jeho další směřování, tak jeho tvorbou od samotných počátků. Přitom nezanedbává (spíše akcentuje) i méně oslavováníhodné kapitoly jeho profesní a životní dráhy (období druhé světové války), kdy se podovolil tlaku militantního domácího režimu. Vedle biografického nástinu poskytuje L. Ptáček především podrobné rozbory jednotlivých filmů, zasazených nejen do jednotlivých údobí režisérovy tvorby, ale i do kontextu japonských žánrů a jejich vývoje. Autor nevnímá Kurosawovu tvorbu odtrženě, ale sleduje ji ve vztahu k japonským dějinám, k dobové situaci a kulturním zvyklostem.