Obrazy starého sveta (1972) Sugestívne portréty starých ľudí z Liptova a Oravy, ktorí dokážu aj v stave civilizačného chaosu a neistoty žiť vnútorne slobodní. Tvorcovi filmu, inšpirovanému fotografickými cyklami Martina Martinčeka, sa podarilo s výnimočnou citlivosťou zachytiť jedinečnosť sledovaných postáv, ich svojrázne postoje k životu i vzácnu morálnu čistotu. Návraty k Obrazom starého sveta (2024) Filmová pocta tvorbe režiséra Dušana Hanáka zameriavajúca sa na jeho mimoriadne dielo Obrazy starého sveta (1972) v kombinácii so súvisiacimi krátkymi filmami Omša (1967) a Zanechať stopu (1970). Svojho času zakázané Obrazy starého sveta majú charakter slobodného, nezávislého kinematografického diela a hlboko ľudský rozmer napriek tomu, že vznikli po okupácii Československa v roku 1968, v čase najtvrdšej normalizácie. Dušan Hanák odkrýva zázemie ich vzniku, svoje názory a postrehy však vyjadria aj viaceré osobnosti, znalci a priatelia slobodnej filmovej tvorby. Omša (1967) Dokumentárny film zachytávajúci priebeh a aktérov kresťanského slávenia eucharistie. Zanechať stopu (1970) Druhým filmom Hanákovho večera je portrét majstra - hrnčiara Jána Frankoviča z Bardejova z r. 1970 . Pozoruhodná je forma tohto dokumentu, hýriaca nápaditými výrazovými prostriedkami, so silne pôsobivou metaforou, kontrapunktom, farebnou štylizáciou. Pritom Hanák nič neuberá z čara hrnčiarskeho remesla a osobnostného rozmeru majstra, ukazuje (dosť dávno) cesty portrétnej dokumentaristiky, ktorá sa, žiaľ, nestala ani dodnes veľmi vyšľapanou.

Výtvarník, fotograf, prozaik a teoretik Václav Zykmund (1914–1984) byl významnou osobností českého i moravského kulturního života. Letos to bude 110 let od jeho narození a 40 let od úmrtí. Studie o jeho neznámé animované i privátní tvorbě vychází z novějšího původního výzkumu materiálů k historii a činnosti brněnského studia loutkového filmu z let 1949–1953 z archivu NFA. Kniha je přínosem nejen k poznání jeho filmové tvorby pro odborníky i studenty filmové vědy, ale i doplňkem k poznání komplexu jeho tvorby, kterou v oblasti fotografie a výtvarného umění přinesly zejména katalogové studie Marie Mžykové, Antonína Dufka či Josefa Mouchy.

Dějiny animace plynule navazují na autorovu průlomovou publikaci Cartoons: One Hundred Years of Cinema Animation z roku 1994. V současnosti se jedná o nejrozsáhlejší a nejhlubší text svého druhu, založený na myšlence, že si animace jako svébytné kinematografické odvětví zasluhuje vlastní odborný výklad a vlastní dějiny. Bendazzi nezůstává u Disneyho, jde mnohem dál: hovoří o animaci v kinematografii ruské, africké, latinoamerické a o spoustě jiných, po této stránce dlouho opomíjených kultur. Zaměřuje se také na léta neobjevené projekty a tvůrce z více než devadesáti zemí na světě. Informace předává v přehledném svazku v geografickém a chronologickém řazení.

Mexický režisér Carlos Reygadas patří mezi vůdčí osobnosti současného autorského filmu. Za Tiché světlo (2007) získal Cenu poroty v Cannes a za Post Tenebras Lux (2012) Cenu za nejlepší režii tamtéž. Je to tvůrce, jehož velmi osobitý přístup k mizanscéně, herectví, zvuku i střihu umožňuje otevírat velmi obecná filozofická, náboženská a jiná témata. Kniha vychází jako první svazek nové edice Autorské myšlení, jejímž prostřednictvím FAMU nabízí setkání s tvůrci všech filmařských profesí současné světové kinematografie, k nimž v rámci fakulty dochází ve formě přednášek, seminářů či dílen. Obsahem jsou úvahy Carlose Reygadase obecně o kinematografii i o jeho vztahu k filmu.

Druhý díl příručky pro filmaře-nezvukaře. Kde první díl vysvětluje, jak je třeba při natáčení audiovizuálního díla postupovat, aby bylo možné nějak pracovat se zvukem, tam druhý díl přináší praktické příklady toho, co vše je možné se zvukem dělat – včetně naznačení principů, na nichž jednotlivé postupy stojí. Odhalíme, že vše souvisí se vším, a zabrousíme i do ostatních filmařských profesí, i do několika vědních disciplín.

Film první republiky editorial Editorial 153 Jindřiška Bláhová / report Skutečnost je dostupnější, než se zdá/ Cannes 2024 Jakub Felcman / rozhovor Film je cesta domů / Rozhovor s Carlosem Reygadasem Janis Prášil / mimo kino Starci a digitální periferie / Televize A11 Petra Chaloupková / kniha Světy mezi Východem a Západem / Dějiny karlovarského festivalu jako skupinové sezení Janis Prášil